Vědcům z České zemědělské univerzity (ČZU) společně s odborníky ze Správy Národního parku Šumava se jí podařilo nasadit telemetrický obojek. Zhruba tříletá, třicetikilogramová samice je tak prvním českým vlkem obecným, jehož pohyb bude přesně monitorován.

„Je to opravdu veliký úspěch. Odchytit divokého vlka v žádném případě není jednoduchý úkol. Je to velmi inteligentní zvíře, které dokáže snadno objevit skrytou past a systematicky se jí vyhýbat,“ vysvětlil vedoucí výzkumného projektu Aleš Vorel z ČZU. „Odchyt vlků ve volné přírodě patří mezi nejtěžší úkoly v terénní ekologii. V našem případě zahrnoval přístup staré traperské postupy stejně jako využití nejmodernějších technologií. S přípravami nám pomáhalo několik vědeckých skupin z Evropy, USA i Kanady,“ doplnil další člen odchytového týmu Jan Horníček z ČZU.

Záchranná stanice Pavlov na Vysočině přichází s novým konceptem pomoci
Adoptujte srnče nebo sovu. V Pavlově se můžete stát kmotry zachráněných zvířat

Odchytit vlčici trvalo od počátku příprav několik měsíců. Na území NP Šumava bylo rozmístěno několik desítek odchytových zařízení. Pasti byly pod neustálým dohledem dvou sledovacích systémů. Součástí odchytového týmu byli též zkušení veterinární lékaři Lukáš Pavlačík a Hana Horáková.

„Nakonec se podařilo odchytit zdravou, zhruba tři roky starou samici. Okamžitě po odchytu byla uspána a byl jí nasazen telemetrický obojek. Po nutných měřeních, vážení, odběru genetického materiálu, který bude ještě zkoumán, se úspěšně probudila z anestezie a vrátila se do bezpečí teritoria své smečky. Aktuálně se vlčice, dle velkého množství prvních záznamů z obojku a dalšího průzkumu, pohybuje opět spolu s dalšími členy smečky,“ popsal Jan Mokrý z NP Šumava.

Údaje z obojku

Záznamy o pohybu vlčice přinesou přesná data o tom, jak vlci v naší krajině fungují, kde tráví většinu času, jak často a kam chodí lovit. „Zároveň budou údaje z obojku významné i z ochranářského pohledu, data mohou například dokládat, jaký podíl času vlci věnují návštěvám farem s hospodářskými zvířaty ve srovnání s lovem volně žijící kořisti,“ uvedl Vorel.

Exmoorští poníci.
Srst mají jako medvědi. V zimě se budou divocí koně v Podyjí pást i ve sněhu

Na Šumavě se vlci sporadicky objevovali v nedávné historii. Až kolem roku 2016 zde vzniklo trvalé osídlení. To vytvořil smíšený evropský pár, k samci prokazatelně pocházejícímu z Itálie se přidala samice, jejíž původ je z populace na pomezí Polska a Německa. První smečka se vytvořila v roce 2017. Letos již byla zaznamenána druhá smečka.