Pavel Kopecký z Halenkova má v současné době třicítku holubů. Bývaly doby, kdy jich měl i padesát.

„Je to náročné na čas, ale v první řadě to musí člověka bavit. Mládež už se k tomu moc nemá,“ hodnotí jednaosmdesátiletý holubář.

Práce kolem opeřenců zabere denně až dvě hodiny.

„Ráno a večer je krmím, dávám jen tolik, kolik spotřebují, jinak jde drahé krmivo vniveč. Soboty a neděle se musí holubník čistit, na to se musí dbát, předcházíme tak nemocem. Také je důležité očkování například proti pseudomoru,“ vyjmenovává chovatel.

Kupované krmivo vyjde až na dva tisíce za metrák.

„Já si směsi míchám v určitém poměru sám. Holubům dávám pšenici, ječmen, proso, pelušku, slunečnici. V létě krmím i mladé, tak musí být směsi vyvážené. V zimě krmím převážně ječmenem, do kterého dávám kukuřici,“ vysvětluje.

S dobře živenými holuby pak obráží výstavy.

„Dřív jsem jezdíval po celém okolí, do Zlína, Přerova a měl jsem holuby i na celostátní výstavě v Praze. Jezdíval jsem i na výstavy Moravského pštrosa (plemeno holuba domácího pocházející z jižní a střední Moravy – pozn. redakce), kde jsem zaznamenal největší úspěch, získal jsem ve Slavkově největší ocenění,“ pochlubil se.

A na co si při chovu výstavních kusů musí dávat pozor?

„Hodnotí se vzhled, kondice, váha, nesmí mít podváhu ani nadváhu, jinak takový kus čeká výluka a nehodnotí se. Dále ozubí, zobák nesmí být moc dlouhý, měl by být mohutnější, lesk a svit peří, okolí oka musí být pěkně červené. To všechno se dá ovlivnit při výběru, když se páří. Sameček a samička se k sobě musí hodit a nesmí být příbuzní,“ upozornil Pavel Kopecký.

Nejdůležitější je podle něj vztah a láska k chovaným kusům.

„Zvířata poznají, kdo je má rád,“ podotýká chovatel.

„A další věc jsou výstavy. Bez obětavé práce členů spolku a sponzorů by to dělat nešlo. Pokud je dobré počasí, zájem o prohlídky stále je. Například mateřinky si návštěvu naší výstavy nenechají ujít,“ dodává.

Jak se chovatelům daří, se o víkendu mohli přesvědčit nejen děti ze školek, ale všichni návštěvníci 6. Valašské výstavy drobného zvířectva ve Vsetíně. V areálu u Náhonu se s výsledky své práce pochlubila šedesátka chovatelů králíků, drůbeže a holubů.