Když bylo zhruba šedesát metráků na hromadě, přijel nakladač a obří lžící ji důkladně promíchal. A pak všechno zpátky do pytlů…

„Dříve jsme míchali lopatami, i kukuřici jsme šrotovali ručně,“ vzpomíná Luboš Mičola.

Myslivci ze spolku Veselá-Hrachovec si uplynulou sobotu udělali tradiční podzimní brigádu.

„Je třeba namíchat směs pro srnčí zvěř, abychom ji v zimě měli čím krmit,“ vysvětluje myslivecký hospodář Pavel Halašta.

KRMIVO ROZNÁŠÍ KAŽDÝ MYSLIVEC

V jejich honitbě o výměře okolo 600 hektarů je rozeseto dvacet krmných zařízení. Každý myslivec si vezme svůj podíl umíchané směsi domů a během zimy ji roznese do lesa. Zároveň si musí připravit dostatek sena a otýpek sušených letorostů nazývaných letniny.

„Máme chalupu a při ní dost trávy i letnin. Pomalu se začíná starat také syn, sušíme společně. Žaludy a kaštany nasbírají děti ve škole,“ vypráví Mičola.

„Myslivost není jen přijít do lesa a něco si střelit. Je to celoroční práce,“ dodává zkušený myslivec.

Na zimu se myslivci připravují už v červnu.

„Sušíme seno a hned po žních, někdy v půlce srpna nakupujeme oves. Od září dáváme jadrné krmivo, protože zvěř nestrádá s napadeným sněhem, ale právě po sklizních zemědělských plodin, kdy už je honitba pro zvěř hladná,“ vysvětlil předseda okresního mysliveckého spolku Michal Zubíček.

ZVĚŘ MUSÍ ZÍSKAT TUK

Zvěř musí získat zásobu tuku už v podzimním období, aby do zimy vcházela v co nejlepší kondici. V zimě přejde na zredukovaný režim a v lednu už jí stačí jen seno, jádro nepotřebují. Myslivci přidávají také minerální doplňky na lepší stavbu kostry a paroží.

„Máme dohodu se školou, děti sbírají kaštany i žaludy, ale musí být dobře usušené, vlhké a plesnivé by nadělaly více škody než užitku. Pak se toto krmivo nedává do korýtek, ale na zem, odkud vezme suchý kaštan, který je hodně tvrdý, vlhkost, a změkne,“ dodává předseda myslivců.

POMÁHAJÍ TAKÉ DĚTI

Od března se také zakládají myslivecká políčka, která jsou určená jen pro zvěř. Nesklízí se, ale zůstávají do příštího roku. V ratibořské honitbě mají například hektar kukuřice.

„Jinak u nás dáme zvěři až osmdesát metráků jadrného krmiva. Seno se těžko odhaduje, protože si ho každý člen připravuje sám. Ale bude to kolem sta metráků na honitbu,“ uzavírá Michal Zubíček.