„Lidé nevidí, co jejich pes dělá v houští. Stačí, aby dvakrát vyrušil samičku třeba spárkaté zvěře, a ona nechá svoje mláďata opuštěná a už se k nim později nevrátí,“ řekl myslivecký hospodář Jaroslav Velísek z Mysločovic na Zlínsku.

Vylekaná srna mláďata opustí

Souhlasí s ním i honební starosta z Tečovic na Zlínsku Vladimír Zelina. „Pejskaři opravdu ruší při hnízdění. Dochází tak k naprosto zbytečným ztrátám. Ta zvěř poté v přírodě chybí,“ sdělil.

Poznamenal, že by si čtyřnohé miláčky měli jejich majitelé lépe hlídat a vycvičit, aby reagovali na zavolání. „Můj kokřík mě poslouchá. Je tedy pravda, že nevím, kde běhá a co dělá, když já jdu po cestě. Chci však, aby se proběhnul ve volné přírodě a ne aby cupital metr ode mě,“ ohradila se například pejskařka Marie Roušarová ze Zlína.

Na to myslivci zareagovali s tím, že pro ně přeci existují místa, kde je mohou venčit. „Vytyčili jsme jim oblast, kam můžou jít a kde nejsou houštiny, ale lidé to stejně po čase začali ignorovat,“ konstatoval Velísek.

Moc s tím dělat nelze

Podle myslivců mohou za zvýšenou úmrtnost nepřímo i zemědělci. Ti totiž v posledních několika letech s oblibou pěstují novou řepku, která představuje pro srnčí zvěř nebezpečí díky nízkému obsahu vlákniny a vysokému podílu snadno kvasitelných cukrů. Obsahuje také jedovaté látky, které způsobují poruchy nervového systému, poruchy zraku až úhyny. „Každoročně nacházíme kusy mrtvol u polí,“ postěžoval si myslivecký hospodář Hřivínova Újezdu Ladislav Mikel.

Rizikem jsou i výkonné širokozáběrové zemědělské stroje. „Dříve měly rychlost tak pět kilometru v hodině, dnes je to čtyřicet. Ten zajíček prostě nemá šanci,“ podotkl Zelina.

Připustil však, že tím myslivci nic nenadělají. „Je to dané vývojem zemědělství a civilizace. Lidé by však přesto měli být ohleduplnější,“ posteskl si.

Veronika Vágnerová