V Zubří si její tradici připomínají právě v těchto dnech – výstavou nazvanou Vánoce s bílou výšivkou či odhalením pamětní desky proslavené vyšívačce Marii Schoberové.

I když v kalendáři měl právě svátek Martin, ve výstavní galerii Petrohrad, jež spadá pod Muzeum Zubří, letos tento den zasvětili Mariím. Vernisáží zde otevřeli poslední expozici letošního roku, která přibližuje vyšívačský um Marie Pyrchalové – držitelky titulů Nositelka tradic lidového řemesla a Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje.

Ještě dříve, než se otevřely dveře výstavní galerie, však přišlo na řadu odhalení pamětní desky Marii Schoberové. Byla to právě Marie Schoberová, vyšívačka a industriální učitelka, která zasvětila celý svůj pracovní život záchraně a rozvoji pravého bílého vyšívání. V budově na Petrohradu zřídila v roce 1920 Soukromou školu pro udržení a rozšíření pravého valašského vyšívání.

Díky její práci zuberská výšivka nezanikla – naopak – stala se známou po celém světě. Uznání se Marii Schoberové dostalo také od prezidenta T. G. Masaryka.

Ředitel Národního muzea v přírodě Jindřich Ondruš přebírá ocenění Award for Excellence za obnovu národní kulturní památky Libušín. Cenu udělila Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.
Další ocenění pro Libušín. Obnovená památka získala „realitního Oskara“

„Právě jedenáctého listopadu, přesně před osmdesáti pěti lety, slečna Maryčka z Petrohradu, jak ji lidé nazývali, zemřela,“ připomněla při odhalení pamětní desky předsedkyně zuberské Muzejní rady Marie Krupová.

Marie Schoberová vyučila desítky vyšívaček. Jednou z jejích pokračovatelek je také Marie Pyrchalová – další zuberská kouzelnici s bílou nití, jejíž tvorba je právě vystavená v galerii Petrohrad.

Zuberská rodačka Marie Pyrchalová se vyšívaní věnuje více než pětatřicet let. Navazuje na práci své babičky Ludmily Juříčkové. „I když Ludmila Juříčková patřila k vyhlášeným vyšívačkám v Zubří, tak ji paní Marie nikdy nepotkala. Setkala se pouze s její prací,“ připomněla správkyně Muzea Zubří Erika Ondřejová.

Marie Pyrchalová se vyučila se u Anny Zwillingerové, jedné z následovnic Marie Schoberové. Studovala také vzory výšivek uložené v textilní sbírce rožnovského Valašského muzea v přírodě, kde se seznámila s vyšíváním na batistu, na tylu, poddávanou a podstřihovanou výšivkou.

Marie Pyrchalová čerpá z tradičních vzorů zuberské výšivky, ale ráda vytváří také řadu vlastních vzorů. Přitom dbá na to, aby dodržovala staré a tradiční náměty. Její práce nadchly lidi po celém světě a také se nacházejí ve sbírkách několika muzeí v Česku i zahraničí.

V roce 2014 za svůj vyšívačský um obdržela od ministra kultury Daniela Hermana titul Nositel tradic lidového řemesla a v roce 2018 z rukou hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka získala titul Mistr tradiční rukodělné výroby.

Díky svému pedagogickému vzdělání se snaží řemeslo předávat dál. Počet jejich žaček je dnes dosti vysoký a patří mezi ně i několik zahraničních frekventantů.

„Díky zuberské výšivce jsem se také podívala do míst, kde bych se nedostala. A poznala nové lidi. Například klavíristu Hidehito Takeuchi, který dnes bílému vyšívání učí zájemkyně i v Japonsku,“ připomněla jednoho ze svých žáků Marie Pyrchalová.

Výstava Vánoce s bílou výšivkou, jež představuje návštěvníkům kolekci výšivek Marie Pyrchalové z jejích začátků až po současnou tvorbu, bude v galerii Petrohrad v Zubří k vidění až do 6. ledna 2022.

Co je zuberská výšivka?

„Na jemném plátně se bílou bavlnkou vyšívají vzory velmi podobné bílým krajkám. Zprvu byly dělány pro kroj a později užity v bytovém textilu a oděvních doplňcích. Tato zdobná valašská textilní technika se proslavila především díky vyšívačkám ze Zubří. Dneska se tomuto skomírajícímu řemeslu věnuje jenom pár lidí v republice. Jedním z nich je Marie Pyrchalová.“

Zdroj: Erika Ondřejová, Muzeum Zubří