ZUBŘÍ

Město Zubří, vzdálené pouhé čtyři kilometry od Rožnova pod Radhoštěm, patřilo mezi první a největší vesnice rožnovského panství. Nejstarší zprávu o obci nacházíme v listině z 8. července 1310, jejíž vydavatel, Bohuslav z Krásna, odevzdává ves jistému Pertoldovi, aby on a jeho potomci obsadili 40 lánů.

V období Československa se původní zemědělská ves s domácí výrobou mění v obec s průmyslovým charakterem. Tato etapa nastává zejména po II. světové válce. Zubří, ještě před rozvojem gumárenské výroby, bylo vnímáno jako „metlářská dědina“, se silným zastoupením ručních prací, zejména výšivek. Podomácku vyráběné březové metly spolu s bílou výšivkou se staly jedním z identifikačních znaků obce.

Po celé období 20. století si občané hrdě zpívali: „My zme děcka ze Zubřího, z téj metlařskéj dědiny“. Zpěv nezanikl ani s rozvojem národního podniku Gumárny Zubří, kdy se vesnice skryla za hradbu továrních budov. 

Autoři textů: Erika Ondřejová, Muzeum Zubří
Snímky: archiv Muzeum Zubří

FOTOGALERIE:

1. ZUBŘÍ. Pohled na střed obce s Dolní školou a vpravo od ní budovou přezdívanou Petrohrad. Budova Petrohradu byla první občanskou kamennou stavbou v Zubří, která byla postavena pro neteř Františka Palackého Rozálii Otáhalovou. V období 1920 až 1932 byla v budově škola soukromého valašského vyšívání, vedená Marií Schoberovou. Vlevo od ní byl objekt fojtství.

2. MARIE SCHOBEROVÁ. (2. února 1863 11. listopadu 1936). Učitelka ručních prací na školách v Zubří a zakladatelka Soukromé školy valašského vyšívaní. U popularizátorky bílého vyšívaní se vyučilo mnoho žen, ale také osm mužů. Na fotografii s posledním vyšívačem Františkem Adámkem. Marie Schoberová mimo učení přizpůsobila bílou výšivku novým trendům. Vlivem jejího působení v období první republiky vzniklo několik dílen v Zubří, které produkovaly dečky, záclony a jiné zboží pro zákazníky.

3. KROUŽEK ŠITÍ (1928). Zleva stojící Mikulenková, Mičkalová Růžena, Křesalová, neznámá z Rožnova, Bambuchová Rozálie, Pavelková, Zemanová Marie, sedící Garšicová, Svaková Františka, Bradáčová (Rožnov), Fabiánová Františka.

4. KOSTEL. Farní kostel sv. Kateřiny, který byl postaven v letech 17851788, se dostal i na pečetidlo obce z roku 1790.

5. ANNA ZWILLINGEROVÁ. Jedna z pokračovatelek Marie Schoberové, která pořádala kurzy zuberského vyšívaní.

6. NA VÝSTAVĚ. Výstava zuberské výšivky v Klubu pracujících v Zubří v roce 1975.

7. METLÁŘKA. Domácí výroba dvouhlavých březových metel byla považována za práci lehkou, i proto se jí často věnovaly ženy. Výrobou březové metly bylo Zubří známé od poloviny 19. století a přežila až do 50. let 20. století.

8. TKADLENY. Dělnice Bílkovy tkalcovské továrny v roce 1920.

9. GUMÁRNY. Gumárny Zubří na přelomu 70. a 80. let 20. století. Roku 1960 byla zahájena výstavba lisovny, později byla zahájena výstavba válcovny. Rozšiřuje se i výrobní sortiment.

10. GUMÁRNY ZUBŘÍ. Bývalý mlýn a pila s parním pohonem byly v roce 1908 přebudovány na tkalcovnu se 120 mechanickými stavy. Bílkova továrna byla po roce 1935 pronajata společnosti Optimit, která zde zřídila továrnu na výrobu plynových masek. Vlivem historického vývoje po II. světové válce dochází k rozvoji gumárenské výroby. Národní podnik Optimit Odry byl v roce 1953 reorganizován a vznikl samostatný národní podnik Gumárny Zubří, který se v následujících letech dynamicky rozvíjí.

11. VE VÝROBĚ. Výrobní prostory Gumáren Zubří. Navažování plniva.