První část povídání o Velkých Karlovicích uzavřel nejstarší obyvatel naší obce pan Ludvík Stoklasa prohlášením, že je to u nás „furt lepší a lepší“. Rád s ním v tomto budu souhlasit.

Ovšem to všechno by nikdy nebylo možné bez nadšených, obětavých, šikovných, pracovitých, nadaných a moudrých lidí, kteří tady od nepaměti žili a žijí. I díky nim se vedle hospodářství či zemědělství dařilo ve vesnici také kultuře, sportu. Vznikla řada spolků hasiči počínaje a divadelními ochotníky konče.

Prostě v Karlovicích to vždycky žilo… 

Helena Mičkalová - Patří k významným osobnostem Velkých Karlovic. Narodila se v Mistříně u Kyjova 3. září 1935. Jako dítě ale trávila každé prázdniny u prarodičů ve Velkých Karlovicích, odkud pocházela její maminka. Vystudovala Střední pedagogickou školu v Kroměříži a Pedagogický institut ve Zlíně. Ve Velkých Karlovicích nastoupila na své první učitelské místo a celý aktivní život zde pracovala jako učitelka, později jako zástupkyně ředitele. Vedla také obecní kroniku. K jejím celoživotním láskám patřily především knihy, ochotnické divadlo a národopis, kterému se věnovala po mnoho let. Sedmadvacet let vedla dětský soubor Javorník a pěvecký sbor žen Karlovjanky. Zajímaly ji také pověsti a originální vyprávění, plné krásného nářečí. Sbírala je a zapisovala přes třicet let. Poté je zúročila ve svých knihách O čem si vyprávjajú Karlovjané, Co sa Karlovjanom stalo aj nestalo a Co si pamatujú Karlovjané.


Autor textu: Miroslav Koňařík, starosta obce

snímky: archiv OÚ Velké Karlovice