VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

Na začátku byly dvě řeky, dvě města, dvě radnice a dva zámky. První zmínka o Meziříčí ležícím na levém břehu Rožnovské Bečvy pochází z roku 1297. Roku 1491 byla obec Krásno ležící na pravém břehu Bečvy povýšena na městečko.

Teprve od roku 1924, kdy došlo ke spojení Meziříčí a Krásna, se píše společná historie Valašského Meziříčí. Především díky řadě odborných škol, včetně dívčí akademie i zájmových spolků a vzniku muzea, se Valašské Meziříčí stalo centrem kultury a vzdělanosti, a bylo proto také nazýváno „Valašskými Aténami“ nebo někdy poeticky „Perla nad Bečvou“.

Poválečný vývoj přinesl výstavbu průmyslových podniků a růst počtu obyvatel, pro které se město stalo domovem a kteří i nadále rozvíjeli jeho bohatou a kulturní tradici. V současné době se Valašské Meziříčí stává přitažlivým cílem turistů a jeho návštěvníků, ale hlavně perspektivním a příjemným místem pro život nás, jeho občanů. Nyní však společně nahlédněme do minulosti, do období, kdy jsme žili v Československu.

FOTOGALERIE:

1) SLOUČENÍ. Dne 1. 1. 1924 došlo ke sloučení měst Valašské Meziříčí a Krásno nad Bečvou. Sloučení obou měst bylo projednáváno již od listopadu 1918. Ze strany představitelů a obyvatel Krásna bylo ale ve velké míře odmítáno.

2) VOJÁCI. Od roku 1927 byl ve městě dislokován 40. pěší pluk. V Žerotínově ulici byla vybudována kasárna (snímek dole) a vojáci využívali také budovy zámku Žerotínů. Po válce se v kasárnách vystřídala řada jednotek, nejvýznamnější náležely k železničnímu vojsku (na snímku vlevo: předání praporu 40. pluku československé armády 11. srpna 1928).

3) VZÁCNÝ HOST. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk navštívil Valašské Meziříčí celkem třikrát: první návštěva se uskutečnila 25. a 26. 6. 1924, druhá 23. 6. 1928. Třetí návštěva 3. 7. 1930 byla jen krátká, prezident se zastavil při průjezdu na nádraží v Krásně. Návštěvy se staly významnou společenskou událostí, nikdo si je nenechal ujít.

4) VÝZNAMNÁ UDÁLOST. Výstava práce a kultury proběhla ve městě ve dnech 23. 6. až 28. července 1935. Výstavou, která byla zcela mimořádnou akcí a svým významem dalece přesáhla hranice města a regionu Valašsko, žilo celé město a navštívily ji tisíce lidí, včetně předsedy vlády a několika ministrů.

5) SOKOLI. Tělocvičná jednota Sokol byla ve městě založena již roku 1864. Hlavní zaměření spolku na „pravidelné těla tužení a cvičení“ bylo později rozšířeno o celou řadu kulturních aktivit včetně tanečního kroužku a loutkového divadla. V roce 1927 přestavěla budovu bývalého pivovaru na kino Sokol, dnešní kino Svět (obrázek vpravo). Na snímku nahoře: veřejné cvičení sokolů na hřišti u sokolovny v roce 1934.

6) STAVBY. K četným školním budovám, které byly ve městě postaveny ještě za monarchie, přibyly v meziválečném období ještě budovy odborné školy pro zpracování dřeva (dnes SPŠ stavební horní řada uprostřed) z roku 1929 a učitelského ústavu (dnes ZŠ Šafaříkova horní řada vlevo a vpravo) z roku 1933. V pohnutých válečných dobách budovy škol sloužily i k jiným účelům, jako např. vojenský lazaret v budově místního gymnázia (vpravo dole).


Autor textu: Robert Stržínek, starosta města