PRLOV
První písemná zmínka o obci Prlov se datuje od roku 1361. Prlov je typickou venkovskou obcí s cca 540 obyvateli na rozloze 712 ha. Obec Prlov byla v minulosti také díky kopcovitému terénu chudou zemědělskou vesnicí. V čistém životním prostředí se zde nachází několik přírodních zajímavostí přírodní památka květnaté orchidejové louky, několik rybníků v čele s přírodní památkou rybníkem Neratov a bohatou faunou i flórou.

Na sklonku II. světové války v roce 1945 byl Prlov vypálen nacisty a své životy zde položilo 23 občanů obce. K připomínce tragické historie se v centru obce nachází pomník obětí II. světové války a pietní místnost s bohatou expozicí. Dále se v obci nachází také pomník obětem I. světové války, který byl postaven a slavnostně odhalen v roce 1935.

Centrum obce dále zdobí valašská dřevěná zvonice. V blízkosti areálu „U Húšťů“ se v lesním prostředí nachází kaplička sv. Huberta. V roce 2013 byla obec oceněna Oranžovou stuhou České republiky za spolupráci obce se zemědělským sektorem. V současnosti je Prlov moderní úspěšnou obcí, jež se přes všechny těžkosti současnosti může pochlubit bohatým kulturním, společenským i sportovním životem.

POPISKY NĚKTERÝCH FOTOGRAFIÍ:
TRADICE. V Prlově je v současnosti a bylo i v minulosti dodržováno mnoho lidových tradic. Řada z nich již zanikla nebo je nahradily tradice nové, dosud dodržované. Mezi ty již zapomenuté patří například zvyk pálení hranice mistru Janu Husovi či slavnosti dožínek. Také tradičních velikonočních obchůzek mládenců za děvčaty se účastní rok od roku méně občanů. Velké oblibě se naopak těší průvod fašankový a následný ceremoniál pochovávání basy, při kterém se otevírá prlovská kniha hříchů zaznamenaných za uplynulý rok. Fašank je v Prlově synonymem veselí, radosti a zábavy. Tradici stavění a kácení máje dodržují dodnes prlovští hasiči. Dále v obci přetrvává tradice sletu čarodějnic.

HASIČI A MYSLIVCI. V roce 1928 byl založen Sbor dobrovolných hasičů Prlov, který v době vzniku čítal jedenadvacet členů. Dnes je hasičů téměř devadesát. V roce 1929 si pořídili první hasičskou stříkačku a v roce 1931 dokončili stavbu zbrojnice. Jednalo se o klasickou malou samostatnou zbrojnici, která stála zhruba naproti zbrojniceisoučasné. V Prlově působí historicky také myslivci. O jejich historii však bohužel nemáme mnoho informací. V současnosti je to ale plně aktivní a činný spolek.

SPOLEČENSKÝ ŽIVOT. Každá doba si žádá své, a tak se vyvíjí i požadavky na kulturní a společenský život v obci. V 70. a 80. letech minulého století se v Prlově pravidelně konal Memoriál obětí Prlova soutěž v hasičském sportu byl to velký svátek pro obec, kdy se do příprav a organizace akce zapojil každý, kdo měl chuť pomoci. Tato akce dostala název Memoriál obětí obce na počest těch, kteří padli při hrůzném řádění německých vojáků v naší obci v roce 1945, každoročně tato akce začínala a dodnes začíná položením květiny u pomníku, kdy si tuto tragédii připomínáme. Sjížděly se zde desítky sportovních družstev z celé republiky i zahraniční družby. Tato akce se již v menším rozsahu koná pravidelně dodnes, v roce 2018 se uskuteční její 45. ročník. Další významnou akcí, která se v Prlově konala, byly ovčácké dny, návštěvníci zde mohli vidět různá plemena oveček, připomenout si pozapomenutá tradiční řemesla či navštívit jarmark a užít si hudební a kulturní program. Tato akce provázela Prlov po 10 let do roku 2016.

VYPÁLENÍ PRLOVA. Tragická událost zasáhla obec Prlov dne 23. 4. 1945, kdy byla obec vypálena německými vojáky kvůli podpoře partyzánů, kteří zde prokazatelně působili. O život přišlo 23 místních lidí. Tato událost je v kronice zapsána černým písmem. Každoročně v dubnu si ji připomínáme pietním aktem. V obci jsou dva pomníky. Jeden obětem I. sv. války ve spodní části obce, druhý u obecního úřadu socha s pomníkem obětem II. sv. války.

Autor textu: Jaromír Kratina, starosta obce Prlov 
Archivní snímky a zdroj textů: Obecní úřad Prlov 

VALAŠSKÁ POLANKA
I když na Valašsku bývalo vždycky těžké živobytí, v naší vesnici nikdy nezapomínali na pěknou písničku, tanec i zábavu. Tak si polanské písničky kdysi přišel zapsat i skladatel Leoš Janáček a naši lidé na jeho popud vystupovali na slavné národopisné výstavě v Praze v roce 1895.

Už před první válkou místní muzikanti založili dechovku, která vyhrávala doma i v okolí. Hlavně omladina při ní tancovala i za II. světové války, kdy to bylo úřady zakázané.

Když se vesnice ve druhé polovině 20. století rozrůstala, místní chlapi po návratu ze zaměstnání stavěli domy a chalupy své i sousedů. Stavěli také školu, poštu, zdravotní středisko, opravili kostel a nezapomněli ani na taneční kolo a nový kulturák. Vždyť kde by se jinak scházeli na bály, zábavy, dožínky, svatby a nakonec také třeba i při pohřbech.

Tož tak si u nás žijeme společně v radosti i smutku, a dá-li Bůh, bude tomu tak i nadále, neboť nás stále pomalu přibývá.
P. S.: Toho Janka, co šel přes Polanku, nezabili. Oženil se s tou galánkou a oba se dožili vnuků i pravnuků.

POPISKY NĚKTERÝCH FOTOGRAFIÍ:
VALAŠSKÁ POLANKA. První písemná zmínka o obci Polanka je v listině papežské kurie z roku 1361, podle níž patřila klášteru ve Vizovicích. Název obce je pravděpodobně odvozený od slova „polana“ („polanka“), jímž lidé označovali nevelký kus orné půdy po stranách lemovaný lesem. Název Valašská Polanka nese oficiálně od roku 1929. Dnes zde žije přibližně 1400 obyvatel.

DECHOVKA V TELEVIZI. V 80. letech (snímek je z roku 1982) natočila Dechová hudba Polančanka tři pořady pro ČST Ostrava a dva pořady pro brněnské studio Českého rozhlasu. Hrála i v zahraničí: Německu, Rakousku, Irsku a Chorvatsku. Tradičně doprovází i dožínky a obecní valašský bál. Dechovka hraje od roku 1913. Aktuální věkový průměr je 29 roků, a je tudíž naděje, že kapela bude ještě dlouho účinkovat.

STAVBA ŽELEZNICE. Trať se v Polance stavěla nadvakrát: v letech 1927 a 1928 první kolej, ve 30. letech kolej druhá. Snímek je zřejmě z první stavby, na které pracovali lidé ze všech koutů Moravy, Slovenska i Čech. Samozřejmě i místní lidé z Valašské Polanky. Hodně si jich takto chodilo přivydělávat po práci (mimo jiné s kravskými potahy naváželi zeminu na železniční náspy).

DOŽÍNKY A MEDVĚDÁŘI. Dožínky jsou v Polance tradicí. Půldenní akce vychází z tradičních starovalašských dožínek, jak je ve farní kronice zaznamenal na sklonku 19. století tehdejší farář P. Antonín Přibyl. Od 90. let minulého století se konají každý třetí rok (budou letos 19. srpna). Na barevném snímku jsou poslední před kultovní hospodou U Žalůdků č. p. 8 (před jejím vstupem byl kámen ve tvaru osmičky a prý na něm jednou seděl i Jánošík), kde se dožínková družina vždycky zastavila při průvodu z pole. Zanedlouho po pořízení fotografie byla hospoda zbourána. Na jejím místě stojí nová škola. Druhý černobílý snímek zachycuje polanské medvědáře někdy v 70. letech minulého století. Masopustní vodění medvěda patří také dodnes k živým tradicím ve Valašské Polance. Každoročně je organizují místní dobrovolní hasiči.

Autor textu: Jan Kozubík, místostarosta Valašské Polanky