KLADERUBY

Obec Kladeruby se nachází 13 km severozápadně od města Valašské Meziříčí v nadmořské výšce 305 metrů. Obec se rozkládá na 706 hektarech. V současnosti má 430 obyvatel. Potůček Hrčál rozděluje obec na horní část Hořansko a dolní část Dolansko.

První písemná zmínka o existenci osady pochází z r. 1141. Její název, typický pro takzvané služebné osady, je odvozen ze staročeského „kladerub, kladorub“ a značí ves „rubačů klád“. Kladeruby náležely olomouckému biskupství a tvořily samostatný statek v tzv. kelečském obvodu. Do 1. světové války bylo odvedeno celkem 85 mužů, z nichž 21 se nevrátilo. Jména padlých jsou uvedena na pamětní desce, která je umístněna na kapličce na Hořansku.

V r. 1926 proběhla v obci elektrizace obec zapíná veřejné osvětlení, které zajišťovalo 12 lamp. V r. 1927 začalo fungovat dopravní spojení autobusová linka z Kelče do Valašského Meziříčí. V r. 1959 byla postavena na návsi autobusová čekárna. V roce 19481949 byl vybudován vodovod, v němž voda tekla samospádem. V roce 1958 ve vesnici otevřeli prodejnu spotřebního družstva. V roce 1962 bylo JZD Kladeruby vyhlášené jako nejlepší v celém novém okrese Vsetín. V Kladerubech funguje spolek hasičů, myslivců, zahrádkářů, fotbalistů a Českého červeného kříže. 

Autor textu: Miloš Konečný, starosta Kladerub (redakčně kráceno) 

VALAŠSKÁ BYSTŘICE

Valašská Bystřice patří se svými 2234 obyvateli (k 1. 1. 2018) mezi vesnice střední velikosti. Svou rozlohou se ale řadí k největším, zabírá území 36 km². Leží 8 km od Rožnova pod Radhoštěm uprostřed Vsetínských vrchů v povodí říčky Bystřice, která napájí známou přehradu Bystřička. Území obce ze dvou třetin pokrývají lesy a celé patří do chráněné krajinné oblasti Beskydy. Největším bohatstvím Valašské Bystřice je právě krásná valašská krajina, v níž se střídají zdravé lesy s horskými pastvinami a políčky.

Vesnice vznikla v polovině 17. století z dřívějších pasekářských usedlostí. První písemná zmínka o založení obce pochází z roku 1651, kdy založil hrabě ze Žerotína gruntovní knihy obce nazvané Randýskova Bystřice. Roku 1725 bystřické fojtství koupil Jiří Křenek a obec dostala nové jméno Velká neboli Hrubá Bystřice. Za působení prvních dvou fojtů z rodu Křenků došlo za tu dobu k velkému rozvoji obce. Otec Jiří Křenek se zasloužil o to, že v roce 1735 byla v obci zřízena stanice portášů, syn Jiří se potom stal jejich velitelem.

V roce 1925 byl změněn název obce kvůli odlišení od obce u Olomouce na Valašskou Bystřici. Obec žije bohatým kulturním a společenským životem. Valašský soubor Troják uchovává originální folklorní tradice, dechová hudba Bystřičanka účinkuje při nejrůznějších událostech v obci i jinde. Ochotníci z Divadelního souboru Chaos každoročně secvičují divadelní hry, se kterými pak objíždějí okolní obce a města. Působí zde i Valašský sbor portášský, nezahálejí hasiči, zahrádkáři, klub důchodců, včelaři a další.