Přírodě v kraji škodí stále více firem

Půdu v regionu nezamořuje nikdo. Vyplývá to z údajů v Integrovaném registru znečišťování (IRZ), který koncem minulého týdne aktualizovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP).

„Nejvíce provozoven znečišťujících životní prostředí přibylo v loňském roce na jihu Moravy a ve středních Čechách. S výjimkou Prahy, Jihočeského, Plzeňského, Pardubického a Královéhradeckého kraje se situace zhoršila i v ostatních regionech, včetně Zlínského kraje,“ uvedl Jan Maršák z odboru posuzování vlivů na životní prostředí z MŽP. Zatímco v roce 2004 bylo v kraji 57 znečišťovatelů, o rok později jejich počet vzrostl na 68. V loňském roce těchto firem bylo již 71.

Jedním z největších znečišťovatelů v regionu zůstává již tradičně chemička DEZA ve Valašském Meziříčí, která vypouští do vody například nadlimitní množství arzenu a jeho sloučenin, fenolů, kyanidů či rtuti.„Podle objektivních měření se životní prostředí v okolí DEZY v posledních letech zlepšilo,“ bránil se výrobní ředitel firmy Ivo Hanáček. „Je to hlavně díky tomu, že jsme v uplynulých deseti letech realizovali přímé ekologické investice za zhruba dvě miliardy korun. Dalších několik set milionů chceme vynaložit ještě do roku 2010,“ dodal.

Chemičku pochválil i statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje zodpovědný za oblast životního prostředí Vojtěch Jurčík. „Podnik činí významné kroky v omezování emisí, úzce spolupracuje s odborem životního prostředí Zlínského kraje a investuje desítky milionů korun ročně do zkvalitnění technologií, aby minimalizoval dopady své činnosti na životní prostředí,“ tvrdí Jurčík.

Všechny staré technologie odstavila z provozu v průběhu uplynulých deseti let i společnost Atel Energetika Zlín, někdejší Moravské teplárny. „Do obnovy jsme investovali zhruba 2,5 miliardy korun,“ uvedl jednatel společnosti Jaroslav Kulhánek. „Díky modernizacím objem našich emisí v posledních letech klesl,“ dodal. Přesto však loni teplárna podle IRZ produkovala mimo jiné nadlimitní množství arzenu, chloru, oxidu uhličitého či oxidů síry.

Kousek od teplárny ve Zlíně bydlí například Jaroslav Huňa. „Člověk si nevybere. To už je jedno, jestli člověk dýchá chemikálie z továrny, z aut nebo smrad z JZD,“ myslí si. „Stěhovat se kvůli tomu rozhodně nebudu. Situace možná není nejlepší, ale určitě to nebude na umření,“ je přesvědčen.
Za rok 2006 podalo v Česku hlášení do IRZ celkem 1 027 provozoven, což je zhruba o padesát více než v roce 2005 a o 150 více než v roce 2004. Tuto povinnost má každý, kdo překročil zákonem stanovené množství vypouštěných škodlivin.

„Počet provozoven poprvé přesáhl tisícovku,“ řekl Maršák z MŽP s tím, že rok 2006 je posledním, kdy si veřejnost může prohlédnout IRZ ve stávající podobě. Od příštího roku má totiž vzniknout jednotná databáze zahrnující celou Evropskou unii a počet sledovaných látek se zvýší ze stávajících 72 na necelou stovku.

Seznam firem ve Zlínském kraji, které vypouštějí do okolí nadlimitní množství škodlivin (podle údajů v Integrovaném registru znečištění ministerstva životního prostředí).