Alarmující čísla doplňují nemoci související s vysokou spotřebou alkoholu, z čehož plyne i čerpání akutní lůžkové péče. Tady Zlínský kraj obsadil dokonce horní třetí příčku v rámci Evropy!

Zlínský kraj je také nejhorším krajem EU v proočkovanosti.

Pochlubit se ale naopak může unikátem, který si má podle odborníků chránit, a to je rovnoměrné rozmístění nemocnic na území celého kraje, přičemž krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně ostatní nemocnice neutiskuje.

Kraj má vyrovnanou lůžkovou kapacitu i spádovost. Další pozitivní zprávou je, že v kraji neodchází praktičtí lékaři. Nejpozitivnější je pak situace je u lékařů pro děti a dorost.

Právě tyto pochvalné i varující informace vychází z analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) s názvem Analytická studie pro koncept Zdraví 2030, kterou minulý týden ve Zlíně odborné zdravotnické veřejnosti a hostům, představil profesor Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS ČR.

Podle něj informace které jejich úřad sbírá, ukazují mimo jiné, že každý kraj má jinou „bolavou nohu“, jiné ambice a jiná data potřebná například pro čerpání dotací z evropských fondů.

Jak profesor Dušek prozradil, ve Zlínském kraji stárne populace. Nejvíc zastoupených obyvatel je ve věku 50-80 let. Klesá také porodnost u žen s nižším věkem. Nejsou ani výjimky prvorodiček s věkem nad 37 let.

POPULACE STÁRNE

„Během dvaceti let půjde o trend, který nikdo nezastaví. Vyšší věk matek prvorodiček výše uvedenou skutečnost podporuje,“ doplnil Ladislav Dušek s tím, že dochází také k tomu, že roste střední doba dožití (statistický údaj udávající průměrný věk, jehož dosahují členové dané populace pozn. red.).

„Zvyšuje se počet obyvatel velmi stárnoucí populace, o kterou se bude potřeba starat,“ zmínil odborník. Podle něj to však s kvalitní akutní péčí v kraji nevypadá vůbec špatně.

Statistiky poukazují na pozitivní informace v oblasti hospitalizační mortality (úmrtnost hospitalizovaných na akutní onemocnění pozn. red.) obyvatel, která patří mezi nejnižší v republice.

„Velmi dobrou zprávou je, že klesá,“ doplnil profesor Dušek. Podle něj za tím stojí nejen výsledek akutní lékařské péče, ale i té přednemocniční.

Lidem, kteří onemocněli smrtelnými chorobami se v rámci Zlínského kraje prodlužuje doba dožití. Klesá i počet případů mozkové mrtvice a daří se pětileté přežití pacientů se zhoubnými novotvary.

„Pokles ve všech nádorových skupinách je mírně nad celorepublikovým průměrem. Téměř u všech nádorů, hlavně u masivních zabijáků, je prodloužení přežití v kraji velmi podstatné,“ vysvětlil ředitel ÚZIS.

Dodal, že v kraji sice přibývá počet nádorových onemocnění, ale klesá úmrtnost.

„Prevalence (počet pacientů s daným onemocněním v určitém okamžiku. U onkologických onemocnění: počet žijících pacientů včetně vyléčených, u kterých byl diagnostikován daný typ nádoru pozn. red.) nádorových onemocnění je plus čtyři procenta ročně,“ zmínil Ladislav Dušek.

DIABETES NA VZESTUPU

V čem mohou lékaři očekávat nárůst je to, že do roku 2030 přibude pacientů s diabetem, a to až o 30 procent.

V témže roce bude v kraji trpět až 11 tisíc pacientů Alzheimerovou chorobou a duševními chorobami.

Ve Zlínském kraji naopak ubývá akutní lůžková péče a zkracuje se doba hospitalizace. podle profesora Duška, je Zlínský kraj v této oblasti daleko vepředu před ostatními kraji.

Perličky aneb co jste o tématu zdraví v kraji nevěděli

• Ve Zlínském kraji jsou velké rozdíly v úmrtnosti mužů a žen. „Ženy asi ničí muže více, než v jiných krajích. Nebo se muži kvůli svým krásným ženám ničí více než jinde v republice,“ zavtipkoval nad statistikou profesor Ladislav Dušek.

• Ženy mají o rok delší střední dobu života. „Na Moravě žijí ženy velmi dlouho. Ve střední době dožití to je sedm let,“ komentoval Ladislav Dušek.

• Spotřeba alkoholu doslova ční ve srovnání se zbytkem republiky. Podle Duška to možná znamená, že se tady lidé upíjí.

• V kraji je 70 procent seniorů, kteří mají zdravotní potíže, které musí léčit.

• Ve Zlínském kraji je nejstarší populace v České republice. Ladislav Dušek připomíná, že jestli něco příroda neodpouští, tak nízkou porodnost. „Což se stalo na začátku 90. let, kdy došlo k demografickému propadu. Nebude tak pracovní síla. Na trhu práce nebudou lidé v produktivním věku,“ varuje.

• V kraji vévodí v úmrtí mužů ischemická choroba srdeční. Následují úmrtí v souvislosti s onemocněním jater a slinivky.

• Mezi nejčastější úmrtí žen patří také ischemická choroba srdeční, dále pak obstrukční plicní nemoci.

• Krajské zdravotnictví kryje akutní hospitalizace s operací v 80 % případů, ve zbývajících 20 % pak zejména Olomouc a Brno.

• Lidé se nechávají přibližně ve 30 procentech případů hospitalizovat mimo kraj při operacích očí a při nemocech nervové soustavy.

• Až třetina řešení novotvaru je provedena také mimo kraj.

• Centrová léčba je využita asi na 50 %. „Zde je určitý potenciál. Mohla by tady být i jiná centra. Kraj je na to dostatečně velký,“ připomněl Dušek.

• Pandemie koronaviru kraj „nesešrotovala“. V souvislostí s nemocí zde byl malý podíl zemřelých. Co se týká kvality a kapacity lůžkové péče, kraj by zvládl velkou vlnu.

Závěry analýzy

Zdravotnictví Zlínského kraje pečuje o demograficky silně stárnoucí populaci a čelí tak vysokým nárokům na kapacitu a organizaci péče. Přesto jsou výsledky péče u vážných nemocí nadprůměrné.

Zlínský kraj je jeden z mála regionů, kde pozorujeme rovnoměrné pokrytí akutní lůžkovou péčí a vyrovnaný poměr lůžek akutní a i následné péče. Oba segmenty se vyznačují nadprůměrnou obložností kapacit.

Ambulantní segment se potýká se stejnými problémy jako celá Česká republika, zejména s nevyrovnanou kapacitou praktických lékařů a ambulantních specialistů. I přes relativně vysoký věk praktiků však nedochází k masivnímu uzavírání ordinací.

Co ÚZIS ČR doporučuje?

Vzhledem k vývoji v okolních regionech je strategické se zaměřit na vybudování komplexní infrastruktury zdravotních služeb, tedy „vlastní“ zdravotnictví Zlínského kraje. Další podmínkou udržitelnosti je důraz na prevenci a včasný záchyt onemocnění.