Prvenství, kterým není proč se chlubit: nejdelší pracovní neschopnosti v České republice mají obyvatelé Zlínského kraje

Není to neobvyklý případ. Zlínský kraj totiž drží za loňský rok prvenství v délce dočasných pracovních neschopností. Zatímco průměrná délka DPN, vypočítaná z údajů za všechny kraje České republiky, je 46,53 dne, ve Zlínském kraji je to o více než deset dnů déle, a sice 57,31 dne.

„Průměrné trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti činilo u žen ve Zlínském kraji 57,76 dnů, u mužů 56,89 dnů. Mezi ženami byla nejdéle v dočasné pracovní neschopnosti věková skupina 50 až 59 let a to 71,6 dní, mezi muži věková skupina nad 60 let. Zde pracovní neschopnost trvala průměrně 93,42 dní,“ upřesnila odborná tisková pracovnice České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Alena Fraňková.

Nejčastěji přitom lidi postihovaly nemoci dýchací soustavy, se kterými se marodilo průměrně asi dvaadvacet dnů. Vloni se v kraji vyskytlo celkem 19 594 takových případů. Do onemocnění dýchacích cest přitom spadá také chřipka, která zejména v době epidemie tvoří specifickou kategorii.

„Vloni ČSSZ evidovala ve Zlínském kraji 1 383 případů chřipky. Jeden případ dočasné pracovní neschopnosti průměrně trval necelých dvacet dní,“ konstatovala Alena Fraňková. Dodala, že další nejčastější příčinou, proč lidé zůstávali na neschopence, bylo také onemocnění pohybové soustavy. Na třetím místě v žebříčku byly úrazy a otravy.

Žádný z namátkou oslovených zaměstnavatelů ze státního či soukromého sektoru však prodlužování doby léčení u zaměstnanců jako citelný problém nevnímá. „S nemocností problém nemáme. Zaměstnanci si naopak často v době nemoci berou dovolenou, aby nemuseli nastupovat na neschopenku,“ sdělil mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák. Podobně hovořil i personální ředitel společnosti TOS Hulín. „V délce pracovních neschopností jsme nezaznamenali nic, co by nás trápilo,“ podotkl Tomáš Urban. Ani ve Vsetínské nemocnici neřešili delší pracovní neschopnosti ve zvýšené míře.

„Celková procentuální pracovní neschopnost byla vloni dokonce o půl procenta nižší než předloni,“ řekla mluvčí nemocnice ve Vsetíně Lenka Plačková. Výjimku netvořil ani známý výrobce destilátů z Vizovic. „Potýkali jsme se s přibližně stejnou délkou pracovní neschopnosti jako v předchozích letech,“ konstatovala marketingová manažerka společnosti Rudolf Jelínek Hana Holubová. Zároveň s nadsázkou dodala, že pravděpodobně je to díky pravidelné prevenci v podobě stopečky slivovice.

Přes varující údaje ze statistiky tak zřejmě nejde o problém, který by měl zaměstnavatele znepokojovat. Jedná se spíše o jednotlivé případy dlouhodobých pracovních neschopností, které ovlivňují průměr celkový. Proč ve Zlínském kraji tráví lidé na neschopenkách výrazně více času, než jinde, nevědí ani na centrále České správy sociálního zabezpečení.

„Situaci bereme jako holý fakt a po příčinách nepátráme,“ řekl mluvčí ČSSZ Pavel Gejdoš.

V minulém roce bylo ve Zlínském kraji na nemocenských dávkách vyplaceno celkem 1 283 582747 korun. Z toho 967 877822 korun bylo vyplaceno na nemocenské a 22 298461 korun na ošetřovné. Česká správa sociálního zabezpečení vyplatila také další finance, a sice 293 329525 na peněžitou pomoc v rodičovství a mateřství a 76 939 na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Došlo však také na krácení.

„Ve Zlínském kraji bylo jen za první tři čtvrtletí loňského roku provedeno 4348 kontrol a 151 osobám bylo v důsledku porušení režimu dočasně práceneschopného pojištěnce kráceno nebo odňato nemocenské,“ přiblížil Pavel Gejdoš.