Právě zlínská zoo patří k institucím, které mohly v rámci uvolňujících se vládních opatření opět otevřít své brány veřejnosti. Hned první den, v pondělí 24. dubna prošlo areálem 940 návštěvníků.

Zoo musela zajistit splnění pravidel, která stanovila vláda. Vstup je například možný pouze po zakoupení elektronických vstupenek či předložení roční permanentky.

Lidé musí dodržovat dvoumetrové odstupy a nevytvářet hloučky nad 10 osob. U vstupů, restaurací a toalet jsou umístěny stojany s dezinfekcí. Samozřejmostí jsou zakryté dýchací cesty.

SLOŽITÉ OBDOBÍ NESKONČILO

Zoo Zlín byla uzavřena od 16. března do 26. dubna. Ačkoli lidé zahradu podporovali například skrze sponzorské dary či nákupy na e-shopu a nyní je areál opět otevřen, složité období ještě zdaleka neskončilo.

„Může se odrazit například v rámci plánovaných investic. Zoo letos chystala novou expozici pro jaguáry, chtěla pokračovat v projektu Karibuni výstavbou nového pavilonu pro slony. Prozatím jsou tyto investice pozastaveny. Zoo nemůže podepsat smlouvy na realizaci, dokud se nevyjasní celá situace ohledně zajištění samotného provozu zoo. Obáváme se, že posunutí termínů investic může mít nepříznivý dopad na návštěvnost zoo v následujících letech,“ dodává mluvčí.

Pavilony a zámek Lešná zůstanou nadále uzavřené. Návštěvníci se přesto mají na co těšit.

„Zahrada vstupuje do nejkrásnějšího ročního období, celý areál rozkvétá, narodila se spousta mláďat, připravili jsme mnoho novinek,“ láká Bujáčková.

Lidé si budou muset počkat také na otevření dalších hradů a zámků ve Zlínském kraji. Národní památkový ústav (NPÚ) zpřístupní památky, které má ve své správě, ve dvou vlnách. Jako první přijdou 11. května na řadu otevřené parky a zahrady.

„Bude se jednat o otevření Květné zahrady v Kroměříži a parku v Buchlovicích,“ uvedla mluvčí NPÚ Dagmar Šnajderová.

Zbylé památky přijdou na řadu, dle dosavadního plánu vlády, 25. května. Jde o státní zámek Vizovice, zámek Buchlovice a hrad Buchlov. V loňské turistické sezoně navštívilo tyto památky necelých 200 tisíc návštěvníků.

„Chystáme se na otevření. Je třeba upravit chod zámku tak, aby se udržovala všechna nařízení, která budou v danou chvíli platit. Uzpůsobí se i počet návštěvníků. Ale je to ještě hodně čerstvé. Kasteláni nyní vymýšlí, jak vše realizovat i v praxi. Musíme být připraveni reagovat pružně, protože se hygienická nařízení mohou ještě změnit,“ doplnila Šnajderová.

Na novou sezonu se chystá také nejnavštěvovanější zámek kraje – kroměřížský. Ten spadá pod správu majitele objektu Arcibiskupství olomoucké.

„Chceme otevřít, co nejdříve to půjde. Nedá se úplně předvídat, co bude platit za týden za dva. Musíme být připraveni na všechno,“ míní mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.

DATUM JE ZATÍM NEJISTÉ

O přesném datu otevření prozatím není rozhodnuto v Národním muzeu v přírodě, pod které spadá Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a také Hanácké muzeum v přírodě, Muzeum v přírodě Vysočina a Muzeum v přírodě Zubrnice.

„Starší informace hovořily o tom, že budeme moci otevřít až v červenci a to jenom provoz bez programů, nyní už se mluví i o květnu,“ uvedl mluvčí Tomáš Gross.

Konkrétní datum ještě nepadlo. V harmonogramu postupného uvolňování opatření, který naposledy projednávala vláda, je na skanzeny stejně pamatováno s možným zpřístupněním veřejnosti od 11. května. Ovšem pouze co se týče exteriérů.

V rožnovském skanzenu prozatím platí, že zrušené jsou všechny akce pro veřejnost, jež byly naplánované na květen a červen.

„V červenci se ale má v Rožnově uskutečnit například oslava 95 let Valašského muzea v přírodě nebo představení všech muzeí spadajících pod Národní muzeum v přírodě,“ naznačil Tomáš Gross.

Jestli tomu tak skutečně bude, o tom se teprve rozhodne. Lze totiž sice připravovat scénáře pořadů, plánování ale značně komplikuje fakt, že folklorní soubory, které k pořadům rožnovského skanzenu neodmyslitelně patří, v současné době nemohou zkoušet. Jejich účast v programech muzea je tak nejistá.

Také sčítání škod, které restrikce spojené s koronavirovou krizí způsobily, je nyní ještě předčasné. Dokud totiž muzeum nebude fungovat v běžném provozu, budou škody dále narůstat.

Totéž bude platit v okamžiku, kdy budou zpřístupněné exteriéry skanzenů, ale nebude možné pořádat programy pro veřejnost. To se pochopitelně projeví na návštěvnosti, nelze také počítat příjmy z pronájmu prodejních stánků a podobně.

Jedno konkrétní číslo ale přece jen známé je. Jen neuskutečnění jarního třídenního oblíbeného programu Velikonoce na Valašsku v rožnovském skanzenu, které patří k nejnavštěvovanějším akcím vůbec, znamená pro Valašské muzeum v přírodě ztrátu sedm milionů korun.