Kliknutím zvětšíteAugustin Krystyník je poslední kolář v České republice, který je řemeslem vyučený. Rodinnou živnost založil už v roce 1935 jeho otec. Zručný řemeslník dnes vyrábí všechny druhy a typy kol, vozy, kočáry, kola na hasičské stříkačky nebo kola na veterány, které mají ohýbané loukotě. Repasuje také celé bryčky včetně ohýbaných blatníků, opravuje i dřevěné karoserie starých veteránů.
Stále udržuje tradiční řemeslo v rodinné firmě. „Chodí ke mně na zkušenou vyučení řemeslníci, stolaři. Spolupracuji s učilištěm v Jaroměři, navštěvují mě učni i mistři,“ říká Augustin Krystyník.
Narodil se v rodině koláře a prožil celé mládí s tatínkem v dílně. Vyučil se a během učení dělal praxi u otce v dílně. Ten se mu snažil předat ty největší zkušenosti, což nyní sám zúročuje. „Je veliká škoda, že se otec nedožil té nové doby, což by si strašně zasloužil. Ale toho, čeho jsem teď docílil a čím žiju, to je vlastně díky němu,“ vzpomíná Krystyník.
Sám začínal pracovat jen pro okolí. Chodil na různé předváděcí akce, například do Rožnovského skanzenu, jezdil po celé republice. Lidé ho začali oslovovat a on mohl provádět kolářské řemeslo.
„Zdá se mi, že kolářské řemeslo dělám natolik dobře, že mě lidé oslovují. A teď jsme v situaci, kdy lidi investují do nemovitostí, kupují stará auta, kočáry a já tak mám možnost prezentovat své řemeslo,“ pyšní se oprávněně vítězný živnostník.
Kolář je řemeslo, které vyrábí klasické vozy a základní kola. Pak je kolář karosář, který vyrábí karosérie, dříve například i autobusů. Díky praxi, kterou má, se Augustin Krystyník věnuje obojímu.
Poslední dobou dělá hodně pro hasiče, kteří vytahují staré koňské stříkačky. A ty je třeba repasovat. Nejednou se k němu dostane třeba úplně zdevastovaný kočár, který má rezavý podvozek.
„Mám doma samozřejmě i dokumenty a nákresy kočárů a podobně, podle kterých postupuju. Jednou z největších věcí, kterou jsem dělal, je trolejbus jezdící po Českých Velenicích. Dostal jsem plán a staré fotografie a podle toho jsem trolejbus vytvořil,“ říká Krystyník.
Vyrobil také třeba velké mlýnské kolo, které má tři metry v průměru, repasoval kola na největší smuteční kočár, který je v Čechách pod Kosířem nebo kola na Laurin & Klement, který je v muzeu v Mladé Boleslavi. Ve své dílně v Novém Hrozenkově také provádí a ukazuje, jak se ohýbají loukotě.
Vítězem v kategorii Firma roku je společnost mmcité1, která se věnuje navrhování a výrobě městského mobiliáře.
Její lavičky, odpadkové koše, stojany na kola, sloupky nebo zábradlí může našinec či zahraniční turista potkat v evropských velkoměstech jako je Praha, Londýn, Kodaň, Budapešť, na mezinárodním letišti Charlese de Gaulla v Paříži či v americkém Silicon Valley.
Historie tohoto úspěšného podniku sahá až do roku 1992, kdy město Zlín vyhlásilo soutěž na městský mobiliář. Společným návrhem ji vyhráli dva studenti zlínského ateliéru designu Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Jejich návrhy tehdy ale nikdo neuměl vyrobit. Založili proto vlastní firmu mmcité1, aby mohli dohlížet na realizaci svých nápadů a vysílat je do světa. „V péči o naše zákazníky klademe důraz na kvalitu produktu, odbornost a jistotu termínu dodání,“ říká předseda představenstva vítězné společnosti Aleš Bakoš.
66
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
