Do stopy vjela sedmdesátka běžkařů. Společně zdolali desítky kilometrů zasněžených tras

Za sobotní dopoledne a odpoledne zdolali účastníci na běžkách několik desítek kilometrů. „Lidé si mohli vybrat ze dvou tras. Z Dušné k hotelu Galik a od Melociku do Podťatého,“ nastínil jeden z pořadatelů Miroslav Kantor.

První trasu si běžkaři zkrátili. Do stopy vjeli až na Soláni a zůstali na Soukenické.

„Hosté z Vyškova totiž chtěli zkrácenou jízdu po Vsetínských vrších,“ podotkl Kantor. Běžkaři si trasu nemohli vynachválit. Sníh byl jen přiměklý, stopa dobře připravená a příznivé počasí přineslo také krásné výhledy.

„Účastníci jedoucí od Melociku měli o něco horší podmínky. Stopa byla zledovatělá a z Kasáren dolů se nedalo kvůli velkému množství sněhu vůbec jet. Přesto jsme ale s průběhem přejezdu spokojení,“ dodal pořadatel.

Zdařilý konec devětačtyřicáté Zimní hvězdicové jízdy oslavili někteří ze zúčastněných Papučovým bálem. Při tanci mnozí zapomněli na bolavé nohy, náladu zlepšila také pestrá tombola.

„Pro velký úspěch akce jsou důležité také příspěvky, za které sponzorům velice děkujeme,“ uzavřel Kantor.

Miroslav Kantor má třiasedmdesát let, a stále je turistou tělem i duší

Pro nejstaršího účastníka 49. zimní hvězdicové jízdy trasa dlouhá 20 kilometrů ideální.

Do oficiálních závodů a soutěží se nezapojuje. Když má příležitost, raději vyrazí do bíle stopy jen s pár přáteli.

Na devětačtyřicáté hvězdicové jízdě byl třiasedmdesátiletý Miroslav Kantor nejstarším účastníkem. Přesto by si z něj mohli vzít příklad i výrazně mladší lidé.

S oddílem turistiky a Klubu českých turistů TJ Zbrojovka Vsetín má program na celý rok. „V oddílu je hodně cyklistů. V létě proto vyrážíme na výlety kolem Valašska i vícedenní zájezdy po Čechách,“ přibližuje sympatický muž.

Po skončení vysoké školy bydlel ve Vrbně pod Pradědem, kde se věnoval jen lyžování. K běžkám „přičichl“ až poté, co se přestěhoval do Vsetína. „Přidal jsem se jako účastník Hvězdicovky a chytlo mě to,“ říká. Letos se přejezdu zúčastnil podle svého odhadu již podesáté.

Na běžky nedá dopustit. I když jen před pár hodinami zdolal několik desítek dlouhou trasu, nevylučuje ani nějaký ten tanec na završení přejezdu – Papučovém bále.

„Je mi dobře a když si vezmu nějaký ten ibalgin, přestanou mě bolet i klouby,“ směje se zachovalý sportovec.

V nohách má za léta pochodů na běžkách už mnoho zdolaných stop.

„Ideální trasou je pro mě asi dvacet kilometrů dlouhá. Mezi mé nejoblíbenější patří okruhy kolem Velkých Karlovic,“ zmiňuje.

Na kratších i delších trasách je však podle něj důležité být připraven i co se vybavení týče. Jestliže člověk podcení například oblečení, hrozí mu prochladnutí a někdy i omrzliny. Turisté si toho jsou vědomi.

„V turistice říkáme, že není špatné počasí, ale špatné oblečení,“ podotýká Kantor.

Začátečníkům by doporučil hlavně hodně prodyšných vrstev oblečení a nepromokavé boty. Na túru by si lidé měli také přibalit náhradní oblečení a nezapomenout na rezervní ponožky.

„Když je špatné počasí, je třeba si hlídat, aby vrstva oblečení přímo na kůži nebyla mokrá,“ upozorňuje.

Pakliže se přeci jen stane, že mráz začíná zalézat za nehty, doporučuje rychle si ohřát ruce někde na těle – mezi koleny nebo třeba pod pažemi.

„Jestliže začne například ucho nebo nos bělat, je nutné mít se na pozoru a obnovit krevní oběh,“ podotýká zkušený turista.

Přes zdánlivé nebezpečí zimních túr na běžkách si však život bez nich nedovede představit.

„Přináší mi to radost z přírody, volného prostoru. Když je pěkné počasí, jsou úžasné i výhledy do krajiny,“ vysvětluje se zasněným výrazem.

Zdařilý výlet vitálnímu běžkaři zajišťuje také další energii do budoucna. „Je to takový pocit uspokojení, ze kterého dlouho čerpám a pomáhá mi to být vyrovnaný,“ dodává.