Čerpadlo stočené v garáži, gumáky, rukavice, kýble připravené k rychlému použití. Nábytek a cennosti jsou bezpečně uloženy v patře. Oči na stopkách.

Říčku sleduje Marie Rapantová celou noc. Srdce buší strachy, který ji ani na chvíli nedovolí zamhouřit oči. Devětapadesátiletá žena už ví, že apokalypsa přichází z minuty na minutu.

Až do svítání je Senice bezpečně v korytu. Ve čtyři hodiny ale začíná rychle stoupat. „Utíkala jsem varovat sousedy, moc jichnespalo, téměř všichni už byli na nohou. V šest hodin se vlila voda do domů,“ líčí žena.

V sedm hodin už se celá rodina brodí spodní částí stavení v gumákách. „Místy jsme měli vodu až po kolena, co jsme opravili, je zase zničené,“ popisuje drama uplynulých hodin Rapantová.

Čerpadlo jede celý den naplno. Kýbluje se, vymetá, vytírá. „Nemovitost máme naštěstí pojištěnou. Ale práce je to strašná. A bolest, když člověk vidí, co vše zase voda zničila,“ stěžuje si žena důchodového věku, která v rukou pevně svírá koště a nepřetržitě vymetá vodu z garáže.

Ani na chvíli se nezastaví. Na odpočinek není čas.

Vypráví, jak jetěžké žít s neustálou hrozbou, že voda zničí domácnost. „Mám nervy nadranc. Když začne pršet, už se připravuji na vodu. Nikdy nevím, kdy to znova udeří,“ líčí Rapantová s úsměvem, kterým se snaží zamaskovat únavu a bezmoc. Moc jí to nejde. Není divu.

Vesnici voda moc neublížila. Dopoledne ale vypadala situace dramaticky

„Senice zalila dvě místní silnice a vyplavila desítku domů. Nejvýše byla hladina říčky Během v jedenáct hodin dopoledne. To dosáhla tří metrů, přičemž normálně je zhruba na metru. „Zbytek dne voda opadávala, takže k výraznějším škodám nedošlo,“ hlásí starosta Valašské Polanky Josef Daněk.

Také on toho v noci na včerejšek moc nenaspal. Od časného rána byl na nohou. „Jezdil jsem s hasiči. Varovali jsme lidi, monitorovali situaci, nabízeli pytle s pískem. Hlídali jsme, aby se neucpaly propustky, aby stržené stromy neponičily mosty,“ popisuje pracovní náplň uplynulého dne Daněk.

Rozvodnění Senice způsobily vydatné deště uplynulých dnů. „Letošní květen je srážkově na tři sta procentech normálu, jedná se o nejdeštivější měsíc od povodní v roku 1997,“ potvrzuje Miroslav Jedlička ze vsetínské hvězdárny.

Jen ve Vsetíně napršelo 261 milimetrů srážek, což znamená, že na metr čtvereční země dopadlo dvě stě šedesát litrů vody. Situace se však nezlepšila ani na počátku června. „To je šílené číslo. Například jen za úterý spadlo na metr čtvereční čtyřicet litrů vody. To je množství, které mnohdy spadne za jediný měsíc,“ zdůrazňuje Jedlička.