V mládí se rozhodoval mezi kariérou hudebníka a malířstvím. Nakonec zvítězily paleta a štětec a z Luďka Majera se stal jeden z nejuznávanějších výtvarníků, které Valašsko zrodilo.

Sám o sobě říkal, že je jedním z posledních kumštýřů na Valašsku, kteří pamatují období první republiky. V letech 1946 – 1951 Luděk Majer studoval na Akademii výtvarných umění v Praze ateliéru u profesorů Vladimíra Sychry a Jana Želibského. Před tím tři roky sbíral zkušenosti ve zlínské škole umění na doporučení malíře Františka Podešvy.

Luděk Majer se zabýval malbou a grafikou. Maloval portréty, proslavily jej také obrazy, na kterých zručně a osobitě zachycoval valašskou krajinu. „Snažím se, aby má tvorba nebyla jen pouhou kopií krajiny. Na to by stačil fotoaparát. Moje obrazy představují jakousi výpověď o Valašsku," uvedl před časem v rozhovoru pro Valašský deník Luděk Majer. Zajímavá a známá je také jeho práce ilustrační, například v knize Ladislava Nezdařila Horní chlapci.

Luděk Majer žil v Rožnově pod Radhoštěm, svůj ateliér měl v Hutisku-Solanci. Jako mnoho významných výtvarníků měl i on velmi blízko k tvůrčímu prostředí na Soláni. V posledních letech zde pravidelně působil jako lektor Malířské školy na Soláni, pořádané Sdružením pro rozvoj Soláně. Své obrazy také několikrát vystavoval ve zdejším Informačním centru Zvonice. Poslední rozloučení s předním valašským výtvarníkem Luďkem Majerem se uskuteční ve středu ve 14 hodin ve smuteční síni v Rožnově pod Radhoštěm.