Jan Timotej Strýček zemřel náhle ve věku 73 let.

„Jeho odchodem ztrácí české textilní výtvarné umění klíčovou osobnost. Jeho snaha a vůle zachovat přes sto let staré řemeslo byla úctyhodná. Společně jsme řešili budoucnost gobelínky a možnosti Zlínského kraje, abychom tuto tradici v našem kraji udrželi. Věřím, že na jeho odkaz navážeme. Čest jeho památce,“ reagoval na smutnou zprávu hejtman Zlínského kraje Radim Holiš.

Radní pro kulturu a školství Zuzana Fišerová k jeho slovům dodala: „Tvorba a osobnost Jana Timoteje Strýčka činila umění Zlínského kraje naprosto jedinečným, je to pro kulturu velká ztráta.“

Akademický malíř Jan T. Strýček při přípravě kartonu pro gobelín Vdovy na cestách dle obrazu J. Štýrského...
Unikátní gobelíny podle obrazů od J. Čapka a Štýrského. Jeden poputuje za oceán

„Když textil ztratí funkci a řemeslo, přestává být textilem,“ říkával, a proto vždy usiloval o řemeslnou preciznost, ať už u nových realizací či restaurátorských prací.

Poslední tvorbu představil v Císařské konírně

Naposledy se tvorba dílny včetně tapiserií dle předloh svého ředitele představila na výstavě v Císařské konírně Pražského hradu na jaře tohoto roku.

Obr. 1  Gobelíny dle grafik J. Čapka na výstavě Moravské gobelínové manufaktury na Pražském hradě.
Gobelínka z Valašska slaví výročí a vystavuje na Pražském hradě

Jan Timotej Strýček se narodil 2. prosince 1949 v Jindřichově Hradci. Po absolvování Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (obor textilní výtvarnictví) se věnoval volné grafice a malbě. V roce 1978 se stal uměleckým vedoucím valašskomeziříčské gobelínky, které následně zasvětil celý svůj profesní život.

Roku 1993 stál u jejího znovuzrození, zbavil někdejší státní podnik dluhů a dal mu nový umělecký směr. Pod jeho vedením se dílny znovu napojily na současné výtvarné umění a zároveň zůstaly nositelem čistoty textilního řemesla. Osobnost Jana T. Strýčka byla nevyčerpatelným zdrojem znalostí o technologii, historii a estetice textilní tvorby. Díky dlouholetým zkušenostem měl dar nacházet nové a efektivní možnosti transkripce výtvarných děl do textilního jazyka.