Po prvním ročníku studia na gymnáziu se rozhodla přestoupit na střední školu zemědělskou a přírodovědnou v Rožnově pod Radhoštěm. „Zemědělství mne zajímalo. Má spoustu možností a kvalit. A navíc bude vždycky potřeba," zdůvodnila svou volbu Karolína Grmelová, nyní studentka 3. ročníku oboru agropodnikání.

Odborníci se shodují, že mladých lidí, kteří se rozhodnou pro studium zemědělských oborů, bude v nejbližší budoucnosti potřeba stále více. „Bohužel, atraktivita zemědělského oboru není taková, jakou by si zasloužil," zalitoval Jaroslav Krčmář z Agrární komory Valašska, který je zároveň ředitelem střední školy zemědělské a přírodovědné v Rožnově.

Aktuální statistiky podle jeho slov hovoří jasně. Zemědělci budou už za pár let doslova nedostatkovým zbožím. „Do patnácti let bude čtyřicet procent lidí pracujících v zemědělství v důchodovém věku," uvedl Jaroslav Krčmář.

Absolventů, kteří by je měli postupně nahradit, však zřejmě nebude dostatek. „Ve Zlínském kraji nyní pracuje v zemědělské prvovýrobě deset až dvanáct tisíc lidí. Na ty ročně připadá pouze 135 absolventů zemědělských oborů. Jen prostá obnova by tak nyní trvala více než třicet let," upozornil Jaroslav Krčmář.

Nikde přitom není psáno, že všichni absolventi zemědělských oborů musí také jít do zemědělství pracovat. Odrazující může být mnohdy ekonomická stránka. To už dříve potvrdila Petra Konečná z firmy Gone v Prlově, která se zabývá chovem ovcí na maso. Obchodovat s ovčí vlnou už se totiž nevyplatí. „Za kilo vlny dostaneme čtrnáct korun. To nám nezaplatí ani střihače," řekla Petra Konečná.

Životně důležité jsou podle ní pro farmu evropské dotace. „Bez nich bychom nepřežili. Nemáme nic jiného, na čem bychom vydělali. Dotace nám dovolují investovat, modernizovat," netajila farmářka.