Zdravotnictvím protékají miliardy, říká náměstkyně hejtmana Sehnalová

Co si, jako členka koaliční vládní strany ČSSD, myslí o vedení České republiky v době pandemie? A jaký byl její návrat mezi kolegy lékaře, když před nástupem do funkce pomáhala na covidovém oddělení v Kroměříži? Na to vše odpovídala v rozhovoru pro Deník.

Co se podle vás za minulého vedení v oblasti zdravotnictví podařilo?

Musím říci, že se “podařilo” hlavně rozklížit systém zdravotnictví v kraji, vyvolat nerealistická očekávání, místo abychom pracovali a postupně kultivovali to, co tady funguje. Považuji uplynulé čtyři roky za promarněné, kdy se reálně dokončovaly investice rozpracované předchozím vedením kraje za hejtmana Mišáka. Řada rozpracovaných investic se zastavila a nové generely nemocnic jsou pouze na papíře.

Takže z bývalým hejtmanem slibovaných miliardových investic do Kroměřížské a Vsetínské nemocnice nebude nic?

Cynické politické rčení říká, že slibem nezarmoutíš. Na realizaci všech velkorysých plánů na bilboardech objektivně v rozpočtu kraje peníze nejsou a nikdy nebyly. Budeme se muset vrátit nohama na zem a realizovat postupně alespoň něco, co skutečně hoří. Původní plány investic odrážely realitu možností mnohem více než plány nové, zadané chvíli před volbami.

Bohužel, minimum investic je připraveno do takové míry, abychom mohli hned začít stavět nebo žádat o evropské peníze, které do zdravotnictví v příštích letech půjdou. Budeme se snažit dohnat zanedbanou přípravu a v maximální možné míře evropské finance využít ať již pro nemocnice nebo záchrannou službu.

Jste spokojeni s péčí v Kroměřížské nemocnici? Uspěla a má akreditaci

Vše bude záležet na rychlosti příprav těchto investic. Čas běží a ztracený čas minulým vedením musíme nyní v přípravách dohnat. O tom co je a není reálné se nyní budeme bavit s managementy všech nemocnic. V Kroměříži vnímáme naléhavou potřebu rekonstrukce operačních sálů.

Nestalo se zdravotnictví, které nám má pomáhat v těžkých chvílích, zachraňovat životy, předmětem politikaření?

Zdravotnictví bylo a je politické téma. Je politickým rozhodnutím, jaké bude jeho uspořádání, jaké jeho financování, což má samozřejmě vliv na dostupnost i kvalitu zdravotní péče pro občany. Samozřejmě, že by se měla tato rozhodnutí odehrát na pozadí odborných a fakty podložených debat. Druhá věc je, že zdravotnictví a miliardy, které jím protékají ze zdravotního pojištění je i lákavým sektorem pro finanční skupiny, což do celé debaty vnáší ještě další prvek. Lidé by si měli všechny tyto souvislosti dobře uvědomit. Protože i o tom jsou volby.

Máte nějaké konkrétní plány, kam směřovat zdravotnictví v následujících letech?

Předchozí krajské zastupitelstvo nebylo schopno schválit koncepci zdravotnictví na další období. Bez zastupitelstvem schválené a odborně široce akceptované koncepce, udržitelnosti personální i ekonomické není možné zdravotnictví směřovat dále a dát mu perspektivu. To je úkol, který nás čeká.

Více politických stran před volbami upozorňovalo, že nám chybí pracovníci v nemocnicích. Jak je chcete přilákat,aby to nebyly jen plané řeči?

Rozdělila bych problém na dvě části. Jednak jsou to zaměstnanci stávající. Personální práce v nemocnicích je hodně individuální a o to více bychom si měli cenit loajalitu těch, kteří své nemocnici zůstávají věrní. To není nic samozřejmého. Zkušený personál je ten, na kterém stojí odbornost, proto je klíčový jak u lékařů, tak nelékařských profesi.

Nejde jen o motivaci finanční, ale o celkovou atmosféru, vztahy na pracovišti, možnost profesního růstu a podobně. Osobní přístup ke každému zaměstnanci je to, co může často rozhodovat o tom, zda zůstat nebo odejít. Nemůžeme a ani nechceme bránit nikomu v rozhodnuti, kde chce pracovat, ale personální politika v našich nemocnicích nemůže být o vyzobávání a vzájemném přetahování zaměstnanců. Pokud se řeší personální problémy jedné nemocnice na úkor sousední nemocnice, která se tím přivede do obrovských problémů, je to špatně.

Oscarový Amadeus či trezorové Ucho. Podívejte se, co se také točilo v Kroměříži

Druhá část odpovědi na vaši otázku jsou zaměstnanci noví. Tady musí zintenzivnit svou činnost personální oddělení nemocnic, to nesmí byt formální práce inzerenta, ale velmi cílené aktivity, směrem do skol, na univerzity, soustavná práce se studenty, zlepšeni kvality praxe studentů, kteří chodí do nemocnic.

Pokud se jim nikdo pořádně nevěnuje, žádný vztah a asi ani chuť sem nastoupit po škole nemají. Na tomhle se musí zapracovat. Motivovat by se měl i stávající personál, protože i pověst oddělení a osobní doporučení hrají často důležitou roli. A také spolupráce s městy, která snaze získat nové zdravotníky musí jít naproti. Toto vše bude i nové zadání pro managementy nemocnic.

Před nástupem do funkce jste vypomáhala na covidovém oddělení Kroměřížské nemocnice. Jaké jsou vaše zkušenosti?

Byl to návrat do nemocnice, kde jsem prožila řadu let, mezi lidi, z nichž mnohé osobně znám, což mi návrat hodně ulehčilo a za to, jak mne přijali mezi sebe, jsem vděčná. Pořád platí, že v nemocnici pracují neskutečně obětaví lidé, pro které je na prvním místě a za všech okolností, pacient.

Není opravdu nic příjemného pracovat celý den v ochranných oděvech, dvojích rukavicích, s respirátorem a štítem. Dostatek těchto pomůcek je opravdové minimum, co pro zdravotníky můžeme a musíme zajistit. Doporučení ústředního krizového štábu o dvouměsíčních zásobách ochranných pomůcek pro případ výpadku v distribuci je ochrana, a byly k dispozici zaměstnancům v množství, které je potřeba. A aby to bylo všem zcela jasné.

Jak hodnotíte zvládání epidemie jak na krajské, tak na celostátní úrovni, kde je ČSSD koaličním partnerem?

Myslím, že se ukázalo několik věcí, ze kterých je třeba se poučit. Nebudu hodnotit protiepidemickou strategii, za kterou odpovídá ministerstvo zdravotnictví. Opravdu není jednoduché najít vyvážený poměr mezi omezením zdravotních rizik v populaci a dopady na ekonomiku a všechny další oblasti školstvím počínaje a kulturou konče. Kritika bude mít vždy nabito, ať už uděláte cokoliv a ať se budete na opatření dívat z jedné nebo druhé strany. Tím se nezastávám formy komunikace, ani častých a leckdy i nelogických změn.

Ukázalo se mimo jiné, že některé obory, které byly na chvostu zájmu, jsou nesmírně důležité a nedoceněné. Kondice hygienických stanic, masivní útlum infekčních oddělení v uplynulých letech - jedno z nich se týká i Krajské nemocnice Tomáše Bati. Nedostatek zdravotnického personálu a tlak na snižování akutních lůžek. To jsou záležitosti, jejichž dopad jsme viděli a vidíme v reálu.

Na krajské úrovni chci ocenit práci odborníků v jednotlivých nemocnicích, kteří nastavovali konkrétní opatření. Fungovala osvědčená spolupráce mezi nemocnicemi, které si vypomáhaly, pokud někde nebyl dostatek lůžek. S omezenými možnostmi zvládla krajská hygienická stanice svou úlohu v trasování rizikových kontaktů, je skvělé, že pomohli úředníci krajského úřadu, některé firmy a především studenti Univerhity Tomáše Bati i další dobrovolníci.

Květná zahrada v rukou státu: Arcibiskupství zvažuje další právní kroky

Skvělou práci odvedla Zdravotnická záchranná služba. Musím vyzdvihnout i velmi aktivní a předvídavý přístup vedení uherskohradišťské nemocnice, která byla dlouhodobě od jarní první vlny vystavena velké zátěži a pokud jde o ne zcela pružné reakce na své požadavky v kritické době, řešila je svými silami. Myslím, že vzhledem k tomu, jak zasažen byl Zlínský kraj, měly být požadavky směrem k ústředí formulovány a následně vymáhány s větší razancí a neodbytností. Ať již jde například o nasazení mediků nebo posílení výjezdových týmů.

Myslím, že je co zlepšovat i v systému komunikace s lékaři v terénu, i mezi zdravotníky a sociálními službami, aby informace dostávali včas a aby byly jednoznačné. Ale to vše se mění v čase. Nový hejtman (Radim Holiš, pozn. redakce) jako předseda krajského krizového štábu zavedl efektivnější jednání štábu včetně komunikace on-line, ale i zde bychom měli systém krajského krizového řízení posílit.