Všechna díla, jež vznikla a vznikají pod rukama šikovných gobelínářek, mají jedno společné – vychází z linořezů, které mezi léty 1915 až 1919 vytvořil významný český malíř, grafik, knižní ilustrátor a spisovatel Josef Čapek.

„Záměr monumentalizovat tato rozměrem drobná grafická díla v gobelínu u mne zrál více než dvacet let,“ prozradil ředitel meziříčské gobelínky Jan Timotej Strýček.

Mezi gobelínem a linořezem podle jeho slov existuje zvláštní vnitřní spřízněnost.

„Nejen zrcadlovým otočením motivu při realizaci (tkadleny mají při tvorbě předlohu ‚vzhůru nohama‘ – pozn. redakce), ale především přesně definovaným tvaroslovím a graficky čistě vyjádřenými světelnými přechody,“ popisuje Strýček.

Bezprostředním impulsem k započetí práce na současném cyklu tapiserií je podle Strýčka aktuálnost Čapkova nekompromisního postoje k rostoucímu zlu nacismu.

„V tvorbě Josefa Čapka je míra laskavé člověčiny a dobra i v rámci světového umění zcela výjimečná. Jeho úcta k lidskému bytí ho nutně musela dovést k osudovému vymezení se k nacistické zhovadilosti. Dnes jsme konfrontováni s obdobnou zlou nadřazenou zpupností a neúctou k životu. Proto je myslím zapotřebí, aby Josef Čapek byl tady teď s námi stále přítomný,“ vysvětluje ředitel manufaktury.

Dědeček by byl spokojený, říká Kateřina Dostálová

V druhém prosincovém týdnu se na znovuzrození díla Josefa Čapka přijela podívat také vnučka známého malíře a spisovatele Kateřina Dostálová. Práce meziříčských tkadlen ji nadchla.

„Je to úžasné. Připadá mi to jako zázrak. Je to opravdu převedené i s tou myšlenkou. Žasnu, jak se někdo dovede do toho tak vcítit,“ neskrývala nadšení. Podle jejích slov by výsledek jistě ocenil i sám Josef Čapek.

Sníh v pondělí komplikoval dopravu na některých místech v kraji
VIDEO: Sníh v pondělí komplikoval dopravu na Zlínsku i na Vsetínsku

„Určitě by byl spokojený, líbilo by se mu to,“ je přesvědčená Kateřina Dostálová.

Nebylo to ale poprvé, co se paní Dostálová setkala s tapiseriemi z Moravské gobelínové manufaktury. Seznámila se s nimi už v roce 2008 při rozsáhlé výstavě děl meziříčské gobelínky v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, kde tehdy pracovala.

„Setkali jsme se osobně při tiskovce. Naše entusiastické usilování o spojení dokonalého řemesla s výsostnými českými umělci ji zaujalo. Proto, když jsme ji požádali o spolupráci při transpozici Čapkova obrazu s cyklu Touha, vyšla nám laskavě vstříc. Setkání s ní ve vile bratří Čapků bylo a je pro mne vstupem na svatou půdu. Když jsme ji nyní pozvali do manufaktury na znovuzrození děl jejího dědečka v gobelínu, naše pozvání přijala,“ připomněl Jan Timotej Strýček.

Hotové tapiserie vystaví na Pražském hradě

Cyklus jedenácti tapiserií vycházejících z Čapkových linořezů má být hotový v lednu příštího roku.

„Chceme je vystavit spolu s dalšími textilními díly vynikajících umělců čtyř následujících generací: Mikuláše Medka, Karla Malicha, Jiřího Sopka a Petra Nikla. Výstava by se měla uskutečnit někdy na začátku příštího roku v Císařské konírně Pražského hradu. Je to nádherný prostor pro gobelíny, sním o něm již několik let,“ uzavírá Jan Timotej Strýček.