Kdykoli jde na zastávku, nosí ho s sebou.

„Lidé se sníženou pohyblivostí to mají těžké,“ říká s hořkým úsměvem pětasedmdesátiletý důchodce z Valašského Meziříčí.

Po mozkové příhodě chodí o francouzské holi. Když prší, v čekárně obvykle zmokne, protože dešťové kapky sem pronikají ze stran. „Víte, jaké čekárny mají v Německu? Jenže tam se lidé k veřejnému majetku chovají jinak než u nás,“ poznamenává Dohnal.

Tristní stav se má do konce příštího roku zlepšit. Osm měst a vesnic na Valašskomeziříčsku a Kelečsku obnoví devětapadesát nejvíce zanedbaných autobusových zastávek.

„Budou zastřešené, osvětlené a postavené z odolných materiálů, aby je nezničili vandalové. Pokud to místní podmínky dovolí, budou také bezbariérové,“ předesílá tajemník mikroregionu Daniel Šulák.

Radnice předložily společný projekt. Tři čtvrtiny z předpokládaných osmnácti milionů korun dostanou z evropských fondů. Zbytek vynaloží ze svých rozpočtů.

„Nyní probíhá územní a stavební řízení. Na převážnou část zastávek máme územní rozhodnutí. Chybí administrativně uzavřít několik případů, kde zastávky zasahují do pozemků patřících státu nebo majitelé sousedících parcel zemřeli,“ doplňuje Šulák.

Na Valašské Meziříčí připadne sedmnáct obnovených zastávek, z toho jedenáct v místních částech. Vzhledem si budou hodně podobné. „Kromě jízdních řádů v nich bude místo pro přehledy kulturních programů. Dosud je pořadatelé často vylepovali, kde se dalo,“ upozorňuje místostarosta Jiří Pernický. Také v Kelči připadne většina z osmi modernizovaných zastávek na místní části.

„Zaslouží si to. Pocházejí ze sedmdesátých let,“ připomíná starosta Karel David. Peníze z evropských fondů městu pomohou. „Autobusové zastávky udržujeme. Na rekonstrukci ale prostředky nemáme,“ přiznává starosta.

Naproti tomu v Choryni do projektu vkládali větší naděje. „Chtěli jsme postavit také přístupový chodník, abychom spojili dvě zastávky vzdálené zhruba padesát metrů. Komise ale náš záměr vyřadila,“ posteskl si starosta Lubomír Hadvičák.