Ochránci přírody a rybáři jsou ovšem jiného názoru. „S vodou by se mělo lépe hospodařit. Nejde jenom o lyžařská střediska, která ji v zimních měsících odčerpávají pro vlastní účely. Je to problém celoroční," postěžoval si předseda místní organizace Českého rybářského svazu Josef Tymrák. „Jde také o to, co do řeky ze sjezdovek potom teče zpět. To má samozřejmě vliv na život pod vodní hladinou," dodal.

Plýtvání s vodou těžce snášejí také ochránci přírody. S problémem bojují už dlouhé roky.

„Máme s tím letité zkušenosti. Pokud není zima bohatá na sněhové nebo dešťové srážky, projeví se to tak, že vodní toky mají snížený průtok. Když netaje sníh, je půda vyschlá a vodní tok může poklesnout," vysvětlil vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy František Jaskula.

Kvůli zasněžování podle něj průtok v řekách dále klesá a může podle něj dojít k zamrznutí dna.

Nicméně vodohospodáři v odběru vody vlekaři problém nevidí.

„Provozovatelé lyžařských vleků většinou odebírají vodu pro zasněžování z malých vodních nádrží, například rybníků. Odebírané množství je poměrně malé a na výšce hladiny řeky ani jejím průtoku se zásadním způsobem neprojevuje," uvedla mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.

Každý provozovatel lyžařského areálu má podle vedoucí odboru životního prostředí města Vsetín Jindry Tesařové stanovený limit odčerpané vody, který nesmí překročit.

„Mohou odebrat pouze tolik vody z řeky, kolik mají povolené vodoprávním úřadem," vysvětlila Tesařová. V opačném případě hrozí provozovatelům vleku finanční postih. Dále si musí vlekaři hlídat také takzvaný minimální zůstatkový průtok v korytě vodního toku pro zachování jeho ekologické funkce. Pokud je hladina vody v řekách nízká nebo je pomalý průtok, provozovatel nesmí zasněžovat.

Pokuty za nedodržení pravidel jsou vysoké. Pohybují se od sto tisíc až do řádů několika milionů korun. „Kontroly provádíme namátkově. Zatím jsme však nezaznamenali v této věci porušení zákona," dodala Tesařová.

Spotřeba vody při použití sněžného děla se různí podle jeho typu a výkonu. Běžně se uvádí, že sněžné dělo spotřebuje za minutu mezi osmdesáti až pěti sty litry vody. Pokud tedy provozovatel zasněžuje několik hodin nebo celou noc, protečou dělem hektolitry vody.

Například na Pustevnách přisněžují k přírodnímu sněhu stále. Pokud pustí všech osm děl, které vlastní, spotřeba vody se pohybuje kolem 1200 litrů za minutu. „Děláme si tak zásoby na březen a duben, aby bylo případně na čem lyžovat," vysvětlil Petr Chrostek ze společnosti Pustevny, s. r. o.

Provozovatelé areálů musí rovněž přemýšlet, zda se jim zasněžování vůbec vyplatí. „Je to poměrně drahá záležitost. Vyčíslení nákladů na výrobu určitého množství sněhu je velmi obtížné. Mění se totiž podle klimatických podmínek. Teploty, vlhkosti vzduchu či síly větru," vysvětlil Luboš Sušila z Resortu Valachy.

Letos je ale podle vlekařů situace poměrně příznivá. „Pamatuji si, že několik let zpět byl dokonce vyhlášený zákaz zasněžovat kvůli nízké hladině vody v řece Bečva," prozradila tisková mluvčí Resortu Valachy Martina Žáčková.

Zatímco loni nebylo po sněhu ani památka, letos si provozovatelé zimních areálů zimu vcelku pochvalují. „Samozřejmě by mohly být podmínky ještě příznivější. Nemůžeme si ale stěžovat. V sezoně jsme zatím zasněžovali asi jen dvakrát nebo třikrát. Prozatím si vystačíme s přírodní sněhovou nadílkou," dodala Martina Žáčková.