Sama vyhledává raději zimní stadiony a podle doporučení hasičů i vodohospodářů koná správně.

Zima se sice poslední dny znovu hlásí o slovo a i v nejbližší době se venkovní teploty budou pohybovat pod nulou, k bruslení na valašských vodních nádržích to ale zatím nestačí.

„Bruslení určitě nedoporučujeme. Ledová krusta se sice vytvořila, v žádném případě ale není dost pevná. Vstup na led by mohl být nebezpečný,“ upozornila zájemce o bruslení na Balatonu starostka Nového Hrozenkova Stanislava Špruncová.

Stejně tak se vyjádřila starostka Lačnova Marie Vlčková.

Místní rybníky podle ní nejsou momentálně pro zimní radovánky bezpečné.

„Led je slabý, pouze malá vrstva. Podmínky nejsou vhodné,“ varuje Vlčková.

Zklamaní budou pravděpodobně i milovníci bruslení na přehradě Bystřička.

Také tam je vrstva ledu příliš tenká, před víkendem dosahovala tloušťky v jednotlivých místech pouhých šesti centimetrů.

O poznání silnější led je na přehradě na Horní Bečvě.

Podle hrázného Jiřího Brady má čtrnáct centimetrů.

Bruslit se zde tak podle něho dá a i se bruslí.

„Lidé jezdí u přítoku Bečvy, kde mají odhrnutý plácek. V tom místě moc vody není,“ přiblížil Brada. Upozornil ale, že vstup na ledovou plochu je pouze na vlastní nebezpečí.

„Nemůžeme zaručit, že se nikdo nepropadne, ale pracuju zde od roku 1981 a ještě jsem nezažil, že by se to stalo,“ dodal Brada.

Petr Chmelař, mluvčí společnosti Povodí Moravy, uvedl, že bruslení na větších nádržích může být rizikové vždy.

„V různých částech nádrže může být led jinak tlustý, můžou tam být vývěry teplé vody a mohou se dělat vzduchové bubliny. Led se může prolomit,“ vysvětlil Chmelař.

Podle upozornění, které vydali krajští hasiči v uplynulých dnech, by lidé neměli vstupovat na led tenčí než 16 centimetrů.

„Možnost prasknutí ledové krusty se pak zvyšuje zejména u ploch s přírodním přítokem a odtokem, kde jsou vyšší teploty v místech průtoku,“ upozornila mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková.

Poradila, že v případě, že se led pod někým proboří, je důležité nejprve uvědomit složky Integrovaného záchranného systému.

„K okraji propadlého ledu se pak zachránce přibližuje s ohledem na svoji vlastní bezpečnost s využitím co největší plochy plazením, s použitím žebříků, desek, klád nebo plavidel, a pokud možno upoutaný na laně s jakýmikoliv plovacími pomůckami,“ doporučila Javoříková.