„Je to největší a zřejmě nejstarší barokní podlaha ve Zlínském kraji. Může být dokonce starší než podlaha ve Vladislavském sále Pražského hradu,“ připouští kastelánka Alena Lysá. Členové šlechtického rodu Kinských, jimž lešenský zámek v minulosti patřil, si s výměnou podlahy nedělali starosti. Když starou sešlapali, nechali na ni položit novou.

Barokní podlahu tvoří obrazce ze světlého lipového a tmavého dřeva bahenního dubu. V jejím středu se vyjímá intarzie ve tvaru čtverce s osmicípou hvězdou uprostřed. Dávní mistři ji poskládali ze tří druhů dřeva.

Středový čtverec je nyní jediný odkrytý. Ostatní části řemeslníci přikryli dřevotřískovými deskami, aby je nepoškodili. „Jednotlivé pruhy přisuneme k sobě, a můžeme začít s ochranným nátěrem. Dříve lidé používali včelí vosky, my ji ošetříme tvrdými voskovými oleji. Po podlaze se má ročně projít až pětadvacet tisíc návštěvníků,“ vysvětluje restaurátor Tomáš Bárta.

Na obnově podlahy pracoval ve své dílně v Hořicích v Podkrkonoší několik měsíců. „Byla v žalostném stavu. Vyčistili jsme ji, doplnili chybějící díly a sjednotili jejich tloušťku. Používali jsme převážně ruční postupy, stroje přišly ke slovu minimálně,“ říká restaurátor.

Bílý sál se po dokončení obnovy zámku letos na podzim stane součástí muzejní prohlídkové trasy. Zároveň se v něm budou konat svatby a koncerty komorní hudby. Kromě Bílého sálu budou návštěvníci chodit po barokních podlahách ještě v dalších dvou místnostech. Společně tvoří unikátní soubor.

„Všechny podlahy mají ve svém středu intarzovaný čtverec s hvězdou, která představuje typický barokní prvek. Každá hvězda má jiný počet cípů. Může to mít hlubší smysl, který nám zůstal utajen,“ upozorňuje památkář valašskomeziříčské radnice Petr Zajíc.

Mezi zvláštnosti zámku patří rovněž původní balustráda nad schodištěm, pocházející z devatenáctého století. Proti očekávání ji nevytesali z pískovce ani mramoru, ale vytvarovali z pozinkovaného plechu a natřeli barvou.

„Netuším, proč majitelé zvolili právě tento materiál. V každém případě je to rarita,“ tvrdí kastelánka. „Řekl bych, že chtěli ušetřit,“ domnívá se památkář. Také plechová balustráda se před několika dny vrátila z opravy. Restaurátoři ji zbavili mnoha otlučenin a šrámů.