Předseda FOS Zdeněk Pšenica v těchto dnech s médii nekomunikuje. Jeho první místopředseda Ladislav Michálek sdělil, že vedení organizace hledá možnosti, jak se vypořádat s dluhy a zajistit přežití.

„Chceme, aby folklorní soubory dál měly nad sebou ten deštník, který jsme jim poskytovali. Byť to mnohé tak necítí, nebo alespoň neříkají," uvedl.

Jak velké dluhy FOS má, nechtěl jeho místopředseda specifikovat. Řekl, že sdružení připravuje vydání oficiálního a uklidňujícího stanoviska, které po neděli dostanou folklorní soubory i veřejnost.

Ladislav Michálek uvedl, že hlavními podporovateli FOS vždy byla ministerstva školství, kultury a pro místní rozvoj. Od prvních dvou jmenovaných ale letos sdružení nedostalo ani korunu.

„Od ministerstva pro místní rozvoj jsme nějaké prostředky dostali a díky bohu za ně. S ohledem na velikost naší organizace to ale nestačí," tvrdí místopředseda. Vyschnutí přívodu peněz z ministerstev považuje za jednu z hlavních příčin potíží FOS. Oproti předchozímu roku si totiž sdružení pohoršilo zhruba o 7 milionů korun.

Ujišťuje, že Valašské soubory a festivaly prý výrazné dopady nemají pocítit. Mezi nimi a FOS podle Michálka ani neexistuje bezprostřední finanční vztah. „Folklorní sdružení, to byl jakýsi servis navíc. Například zajištění spolupráce s OSA nebo komunikace se zahraničními soubory," řekl.

Co se přímé finanční podpory týče, Michálek připustil, že v posledních dvou letech soubory nedostaly nic. „Festivaly ale budou fungovat dál, dokud se najdou obětaví lidé, kteří je budou dělat," uklidňuje Michálek.

Starali se prý jen o papaláše

Folkloristi nicméně poukazují na skutečnost, že sdružení pro soubory nepřináší žádné benefity už dlouhodobě. „Starali se jenom o papaláše. My jsme dobře udělali, že jsme už dva roky neposlali FOSu žádné příspěvky. Byly by to vyhozené peníze," je přesvědčený prezident vsetínského souboru Vsacan Miroslav Ekart.

Podle něj ale kvůli FOS začíná být folklor zprofanované slovo. „Je nám z toho akorát smutno. Všem dělají špatné jméno. Kdybychom měli v souborech hospodařit jako oni, padli bychom už dávno," zlobil se šéf Vsacanu.

Skanzen tuší problémy

Selhání FOSu do jisté míry pocítí Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Konkrétní dopady lze podle mluvčí muzea Petry Valíčkové očekávat u bienále Rožnovské slavnosti.

Osmatřicátý ročník festivalu se uskuteční od 3. do 6. července 2015. „Je to jediný ze čtyř v muzeu konaných festivalů, kde si dramaturgii pořadu organizujeme zcela sami," vysvětlila Petra Valíčková.

FOS na základě písemné dohody s muzeem zajišťovalo pojištění všech účastníků festivalu. Tyto náklady nyní zřejmě přejdou na skanzen. „Muzeum také díky spolupráci s FOS neplatilo žádný poplatek Ochrannému svazu autorskému (OSA) za hudební produkci," upozornila na jiný možný dopad Petra Valíčková. Další problémy podle mluvčí muzea teprve časem vykrystalizují. FOS totiž dosud také zprostředkovávalo prvotní kontakt se zahraničními soubory především ze vzdálenějších, exotických zemí nebo poskytovalo plnění v podobě tiskovin, tašek či jmenovek pro účinkující.

Naopak obavy o budoucnost nemá Roman Štěrba, ředitel Kulturního zařízení města Valašské Meziříčí, které pořádá festival Babí léto. „Nemám podrobné informace o problémech FOSu. Nicméně přípravu dalších ročníků Babího léta to v žádném případě neovlivní," uvedl. Podle něj prakticky jediným přínosem FOS meziříčskému festivalu bylo to, že se sdružení postaralo o poplatky OSA.

Podle zjištění Valašského deníku vážné problémy nečekají ani další soubory v regionu či pořádané folklorní festivaly, jako jsou Vsetínský krpec nebo festival na Soláni. Podle názorů některých folkloristů mohou nastat problémy u akcí, které přímo folklorní sdružení pořádalo. Mezi nimi jsou například Národní krojový ples, dětský festival v Luhačovicích, Pražský jarmark nebo soutěž zpěváčků v Losinách.