„Na poutě se chodilo již v prostředí raně křesťanském, a to samostatně i kolektivně. Poutními se stávala místa posvátná, kde šlo vstoupit do bližšího kontaktu s nadpřirozenými silami, kát se za špatné činy či děkovat za něco,“ vysvětlila etnografka zlínského Muzea jihovýchodní Moravy Alena Prudká.

Poutě se staly typickou formou zbožnosti v katolickém prostředí. „Na Moravě se zvlášť rozvinul mariánský kult. K nejvýznamnějším a nejnavštěvovanějším mariánským poutním místům v našem regionu patří Štípa nebo Provodov,“ sdělila etnografka.

Termíny poutí se řídí podle zasvěcení jednotlivých kostelů. „V tomto případě je to květen, letní či zářijové mariánské svátky,“ doplnila Prudká. Podle jejích slov měly vždy poutě i funkci společenskou.

„Kromě slavnostní bohoslužby v kostele bývaly v minulosti pouťové zábavy, atrakce, a mívali tam stánky kramáři,“ popsala etnografka. Právě společenská funkce této akce převládá v současné době nad náboženskou.

Na velkou společenskou akci se tak proměnila například pouť ve Štítné nad Vláří na Valašskokloboucku. Dnešní večer je vyhrazen hudební zábavě na tamním hřišti, stejně jako páteční a sobotní. „Je to kvůli tomu, že je v pátek volno,“ osvětlila starostka Štítné nad Vláří Marie Hrnčiříková.

První tři květnové dny pak zaplní vesnici stánkaři. Mše se bude sloužit v neděli 3. května v tamním kostele.

Další pouť se tento víkend koná také v Otrokovicích, kde bude součástí i odemykání vody za účasti vodníků, pouťové atrakce nebo jízda na ponících.

Tradiční poutní místo Provodov nabídne na tuto sobotu hasičskou pouť, která bude spojena s mší svatou v kostele Panny Marie Sněžné.