Na „mikuláše" se lidé z regionu těší. Mezi nima také Zuzana Kocourková z Lidečka. „Jsem velice ráda, že to tady ještě udržujeme. Díky tomu jsou vesnice na okolí originální," vysvětluje.

Bez Mikuláše a čertů by to prý nebylo ono. „K našemu kraji čerti patří. Navíc, obdivuji lidi, kteří si s výrobou masek dají takovou práci," přiznává. Myslí si také, že obejít celou vesnici v maskách je pro nositele staleté tradice docela namáhavé.

Svatý, čerti, smrtky, kobyla a nosič budou prohánět děti ve většině hornolidečských obcích.

Postava Mikuláše symbolizuje dobro a naděluje dětem dárky. „Postava čerpá z pověsti o svatém Mikulášovi, který obdaroval tři dcery zchudlého obchodníka a zachránil je tak před nevěstincem," vysvětluje etnografka Muzea regionu Valašska Milada Fohlerová. Pověst má několik variant a jde o jednu z nejstarších o svatém Mikulášovi.

K Mikulášovi neodmyslitelně patří čert jako symbol pekla a zla. „Čerti mají nahánět hrůzu. Zároveň by ale měli motivovat především děti, aby se lépe chovaly," doplnila etnografka.

Na Valašsku se dvěma hlavními figurami obchází vesnici také postava smrti jako připomenutí faktu, že umírání je součástí života. Například v Lužné maska smrti nechodí do domů, ve kterých někdo v uplynulém roce zemřel.

Platným členem mikulášské družiny je kobylica, nškde zvaná také koník. „Je to jakýsi pozůstatek tureckých nájezdů na našem území," říká Milada Fohlerová.

Záporně je chápána také postava takzvaného nosiče. V tomto případě jde o pozůstatek antisemitismu. „Je to symbolika Žida, který byl dříve chápán negativně hlavně kvůli shromažďování peněz," prozradila etnografka.

Postava anděla je typická především pro městské prostředí. „Pekelný prvek symbolizuje čert, anděl naopak zastupuje ten nebeský," doplnila Fohlerová.

Obchůzka po vesnici často zabere družině masek i celý den, někde se chodí rovnou několik dnů.

Obyvatelé regionu si této tradice váží a snaží se čertům jejich putování zpříjemnit. „V domech dostáváme kromě peněz a slivovice také menší občerstvení," popisuje vedoucí čertovské družiny v Lužné Patrik Sívek.

Kvůli odpočinku mají masky pravidelně zastávky. „K jedné paní chodíme na kávu, zastavíme se u pana starosty a potom jdeme na oběd," popisuje ustálený harmonogram lužanských čertů.

Členové družiny se scházejí už kolem páté hodiny rano. „Někdo přijde dřív, aby nachystal snídani. Máme domluvených i pár známých, kteří nám přijdou pomoct s oblečením a podobně," dodal Patrik Sívek.