Mašinka je oblíbená a Valaši si bez ní nedovedou představit množství tradičních akcí. „Cesta Matějem do Valašských Klobouk na jarmek by bez něj ztratila své předvánoční kouzlo. Mašinka každý rok křižuje tratě po celém Zlínském kraji,“ řekla Deníku Eva Rohlenová ze Vsetína.
Pomoci by mohla města nebo sbírky
Cestu k záchraně vidí v uspořádání sbírky. „Stálo by za to oslovit firmy, ale také Zlínský kraj,“ navrhla.
Do sbírky by se ochotně zapojil také Michal Bartošek, kterému mašinky a parní stroje učarovaly už v dětství. „Když bude potřeba, klidně přispěju, jsem jednoznačně pro zachování lokomotivy,“ prohlásil Vsetíňan.
Parní provoz ještě zažil, tyto stroje mají pro něj ducha. „Vlak nám jezdil pod okny. Byla by škoda, kdyby Matěje hodili do starého železa. Takový skvost by se měl zachránit,“ řekl zastánce parního provozu, kterému jen vada zraku nedovolila stát se mašinfírou.
Matěj je stále schopný provozu, zákon ale hovoří jasně. Po překročení lhůty způsobilosti parního kotle nesmí na koleje. „Tato lhůta vyprší devátého března. Toto datum je nepřekročitelné. Pak bude nutné kotel opravit,“ vysvětlil Martin Škoda, systémový specialista z depa kolejových vozidel společnosti České dráhy.
Rozsah oprav si netroufl odhadnout. „Bez odplášťování kotle je to problém. Navíc to musí určit kotelní komisař a odtoho se pak bude odvíjet nacenění prací,“ sdělil Škoda.
Vypočítat cenu za opravy vidí složitě také jednatel Valašské společnosti historických kolejových vozidel, která se o Matěje ve Valašském Meziříčí stará, Jiří Dobiáš.
„Pokud by to byla jen výměna trubek, může to být jeden a půl milionu. Pokud ale bude nutná kompletní oprava, bude to třeba až pět milionů korun,“ kalkuloval.
Opravy mohou stát až 5 milionů
Pouze jediná firma v České republice může udělat revizi parního kotle. „My zajistíme po devátém březnu odpláštění a odstrojení kotle. To bude trvat zhruba dva měsíce. Pak přijedou z Kolína a pomocí ultrazvuku zjistí defektoskopem tloušťku stěn kotle. Podle výsledku pak buď menší opravy uděláme tady ve valašskomeziříčském depu, nebo se bude muset Matěj převézt do Kolína,“ vysvětlil Dobiáš.
Podle něj je Matěj technicky v dobré kondici.
„Bude ještě nutná oprava kompresoru. Ale jinak je parní stroj, vodní nádrže i tendr v pořádku. Spousta věcí je nových. Náš pětičlenný tým stráví na opravách tři až pět dní v týdnu. Dá se říci, že co hodina jízdy na trati, to čtyři hodiny oprav v depu,“ upozornil na náročnou, špinavou a tvrdou práci Jiří Dobiáš.
Jana Dobisíková z Národního technického muzea potvrdila, že organizace peníze na náročné opravy nikdy neměla.
„Další budoucnost provozování Matěje závisí v tuto chvíli na probíhajícím jednání mezi současným provozovatelem Českými drahami, Národním technickým muzeem, zástupci místního spolku nadšenců ve Valašském Meziříčí, pro které je Matěj srdeční záležitostí, a zástupci samosprávy. Rozhodující bude zejména finanční náročnost opravy, která bude v řádech milionů,“ informovala Dobisíková.
Vloni odjezdil Matěj díky obrovské péči nadšenců z Valašské společnosti historických kolejových vozidel bez problémů 2064 kilometrů. Nyní stojí sedmdesátiletá mašinka v depu. Čeká ji drahá oprava.
„Potřebujeme odborný posudek, který jasně stanoví cenu. Sice nemůžu hovořit za kolegy ze Vsetína, Rožnova nebo dalších obcí, ale věřím, že všichni ve svých rozpočtech najdou prostředky, které Matěje udrží v provozu i v dalších letech,“ uzavřel starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek.
Jiří Růžička, starosta Vsetína:
Z hlediska kultury a atraktivity je super, že lokomotiva tady je. Počkáme na vyčíslení opravy, pak probereme, kolik může město přispět. Nutná bude dohoda s ostatními obcemi, kam Matěj jezdí, zda jsme schopni dát konečnou částku dohromady.
Radim Holiš, starosta Rožnova pod Radhoštěm:
Bez Matěje si jen stěží dokážeme představit Rožnovské parní léto nebo třeba naši rožnovskou Lázeňskou sobotu, k těmto akcím zkrátka pára patří. Proto určitě budeme hledat prostředky, jak můžeme pomoci, třeba formou individuálního grantu.
Eva Rohlenová, 42 let
Vsetín, pedagogický pracovník:
Cesta Matějem do Valašských Klobouk na tradiční jarmek by bez něj ztratila své předvánoční kouzlo. Mašinka každý rok křižuje tratě po celém Zlínském kraji. Možná by stálo za to udělat na její opravu sbírku.
Michal Bartošek, 47 let
Vsetín, strojař:
Ještě jsem zažil parní provoz. Vlak nám jezdil pod okny. Byla by škoda, kdyby Matěje hodili do starého železa. Parní stroj má pro mě ducha. Jsem jednoznačně pro zachování lokomotivy, když bude potřeba, klidně přispěju.
Fakta o Matějovi
1948 rok výroby
1978 konec pravidelného provozu
1982 navržena na zrušení
1984 úvahy o znovuzprovoznění
1986 1. nostalgická jízda
váha: 73,7 tuny
max. rychlost: 75 km/h