Karel Popelka z Otrokovic jako invalida potřebuje vůz, který má automatický převod. A právě to se mu stalo před třemi lety osudným. Byl začátek dubna, pátek a pan Popelka byl na své zahradě v Otrokovicích, v místě zvaném Jezírka.

„Už jsem ze zahrady odjížděl a v autě jsem ještě vezl termosku s jídlem. S vozem jsem byl jeho přední částí k rybníku. A jak jsem zabrzdil, tak mi z termosky vytekla omáčka. Já se samozřejmě ohlédl, abych se podíval, co se stalo, a v tom mi sjela noha z plynu, sepnula se automatická spojka a auto sjelo do rybníku,“ vzpomíná dvaašedesátiletý muž.

Vůz se začal pomalu potápět do třiapůlmetrové hloubky.

„Měl jsem naštěstí otevřené boční okno, takže tím jsem se stačil protáhnout a vylézt ven. Jenže neumím plavat, tak jsem se jen držel auta a volal o pomoc,“ svěřil se Popelka.

Naštěstí v tu chvíli byl na své zahradě i dvaapadesátiletý Jaroslav Bártek.

„Když jsem uslyšel volání, na nic jsem nečekal, vyběhl ven a skočil pro něj do vody. Bratr zatím volal na pomoc hasiče,“ popisoval druhý muž.

„Jediné, co jsem musel překonat, byla ta zima,“ směje se dnes tehdy dramatické události.

Když pak Karla Popelku vytáhl na břeh, vrhl se opět do studené vody, auto uvázal za lano a druhý konec přivázal na branku, aby jej pak šlo snáze vytáhnout.

Kromě záchrany života má celý příběh další krásný závěr. Vzniklo nové přátelství. „Aspoň jsme se jako sousedi pořádně poznali,“ libují si oba.