Botanické jméno Rododendron vzniklo spojením dvou řeckých slov „rhodos", což znamená růžový, načervenalý, a „dendron" neboli strom. Název pěnišník vznikl v 19. století, kdy se bratři Preslové snažili z cizích jazyků přejatá slova nahradit novými českými. Inspirovali se jménem druhu, který roste v Rusku a pro opojné účinky medu z jeho květů se nazývá pijanišník, od slova p´jany = opilý.

Rododendrony patří do čeledi vřesovcovitých a rostou na humózních kyselých půdách téměř po celé zeměkouli mimo Afriku a Jižní Ameriku. V přírodě se vyskytují jako součást lesních společenstev, často až na samé hranici lesního pásma nebo nad ní. V Evropě se vyskytují většinou zakrslí zástupci rostoucí původně ve vysokých horách.

Rododendrony a azalky kvetou v podstatě v jakékoliv barvě, najdeme dokonce i květy téměř modré. Jsou nejčastěji nahloučeny do svazků, některé zakrslé druhy mají květy jednotlivé. Květy jsou nálevkovitého, zvonkovitého nebo trubkovitého tvaru, přičemž korunní lístky jsou vzájemně srostlé.
Opylovány jsou především čmeláky, tropické druhy rododendronů potom opylují motýli la dokonce i netopýři. V mírném pásu včely rododendrony neopylují, protože med z květů, stejně jako celá rostlina, je jedovatý.

Jako rododendrony jsou označovány druhy stálezelené s kožovitými listy, které vytrvají na keřích i v mrazivém zimním období. Azalkám na jaře světle zelené svěží lístky vyrůstají v době kvetení a na podzim zdobí azalky podruhé, předtím než podzimně zbarvené listy opadají.

Zámecký park Lešná od začátku května zdobí rozkvetlé rododendrony a azalky, které zde byly vysazeny za posledních šlechtických majitelů Kinských. Největší z těchto keřů jsou už téměř sto let staré a v parcích severní Moravy nemají množstvím ani bohatostí druhů konkurenci. Můžete je přijít obdivovat každý den mimo pondělí od 8 do 17 hodin do parku zámku Lešná u Valašského Meziříčí.

Autor: Petra Holčíková, MRV, zámek Lešná