A tak nejen na Valašsku na tento fakt nejedna domácnost hřeší. Nespokojení sousedé, se pak často obracejí se stížnostmi na radnice a obecní úřady. Ty jsou ale v tomto směru prakticky bezmocné.

„Stížnosti zaznamenáváme. Jedná se s největší pravděpodobností právě o spalování plastů a domovního odpadu,“ potvrdil třeba místostarosta Jablůnky Petr Kochwasser.

Podle jeho slov však obec nemá možnost udělit pokutu, může pouze dotyčného upozornit. To se ovšem míjí účinkem. „Nikdo totiž nepřizná, že spaluje to, co do kotle nepatří,“ poznamenal Kochwasser.

Podobnou zkušenost má také starosta Dolní Bečvy Pavel Mana.

„Míváme stížnosti dvojího druhu, na hustý kouř ze spalování hnědého uhlí, a potom nikoliv tak častý zápach linoucí se z pálení plastového odpadu, nábytku, bioodpadu, chemikálií a podobně,“ potvrzuje Mana.

Identifikovat původce hustého kouře z uhlí není podle něj těžké, ale vystopovat v topné sezoně spalování odpadu je velmi obtížné. „Pálení bez represe nelze zabránit. Obce nemají u domů a chat možnost vstoupit do stavby, kontrolovat topeniště a ukládat pokuty,“ krčí rameny starosta. Podle něj by pomohl zákon o následné kontrole topenišť a komínů v domech.

„Mohlo by to být formou expertizy vzorků odebraných na náklady kontrolního orgánu a s uložením pokuty v případě prokázání,“ nastínil Mana.

Problémy s pálením zakázaných surovin v domovních kotlích však netrápí jen menší obce. Objevují se také ve městech.

„Vloni jsme obdrželi jednu stížnost na znečištění ovzduší z rodinného domu, o rok dříve také jednu,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí vsetínské radnice Jan Štěpaník.

Dodal, že jinak se na úřad obrací občané nebo starostové menších obcí spíše s žádostí o radu, jak na takového „souseda“.

„V současnosti jsou však naše pravomoci velmi malé. Tyto malé zdroje znečištění nepodléhají žádnému povolení orgánů ochrany ovzduší a ani kontrole,“ poznamenal Štěpaník.

„Znečišťovatele písemně upozorníme a osobně jej navštívíme. Apelujeme, aby neznečišťoval ovzduší a neznepříjemňoval život sobě a svému okolí,“ doplnil vedoucí odboru.

Domluvou řeší stejné problémy i v sousedním Valašském Meziříčí. „Není v našich pravomocech a kompetencích vstupovat do rodinných domů a objektů určených pro rekreaci, či na pozemky fyzických osob, kontrolovat, co je v domovních kotlích spalováno a tudíž ani pokutovat či sankcionovat,“ vysvětlila referentka ochrany ovzduší meziříčské radnice Miroslava Únarová.

Připomněla, že zákon o ochraně ovzduší dovoluje kontrolovat pouze právnické osoby a osoby samostatně výdělečně činné, tedy objekty a zařízení provozované výhradně pro podnikatelskou činnost.