Po roce 2011 by měly být hotové trasy spojující jednotlivá města i úseky u Baťova kanálu a řeky Bečvy

Zbývá však ještě dodělat několikakilometrové úseky podél Baťova kanálu na Otrokovicku i řeky Bečvy na Valašsku. Práce totiž zbrzdil územní plán i rekonstrukce silnic.

Nyní je cyklistům k dispozici kromě zmíněných tras v okolí toků Moravská stezka, která vede z Jeseníků přes Kroměřížsko a Uherskohradišťsko do Mikulova. Průjezdná je delší dobu i Beskydsko-karpatská magistrála z Českého Těšína přes Valašsko a Zlínsko do Břeclavi.

Trasa podél Baťova kanálu bude hotová za dva roky

Cyklostezka vedoucí v okolí Baťova kanálu z Kroměříže do Hodonína má být dlouhá takřka 80 kilometrů. Hotová je již stezka mezi Babicemi a Nedakonicemi v délce 18 kilometrů a od loňského roku také navazující cyklostezka mezi Kroměříží a Babicemi s výjimkou dvou úseků.

„Je potřeba dobudovat cyklostezku z Kvasic přes Bělov do Otrokovic v délce 4,1 kilometru. Museli jsme ale čekat na změnu územního plánu, takže bude hotová nejspíš až na sezonu v roce 2012. Už příští rok by ale mohla být kolařům a in-line bruslařům k dispozici stezka kolem rekreační oblasti Pahrbek v Napajedlích, na kterou už máme stavební povolení,“ přiblížil projektový manažer Jiří Durďák ze Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě.

Dodal, že úseky mezi Kroměříží a Kvasicemi a dílčí trasy od Otrokovic po Babice jsou již také hotové. „Prodloužená je i cyklostezka ve Starém Městě, a to podél Baťova kanálu na vjezdu do Starého Města. Zajišťuje tak bezpečné a mimoúrovňové křížení s komunikací I. třídy E50,“ poznamenal Durďák.

V plánu je také po roce 2011 napojit na páteřní cyklo stezku jednotlivá města, obce a zajímavé turistické cíle. Podle finančních možností jednotlivých obcí. Kompletní cyklostezka Kroměříž – Uherský Ostroh je z jižní strany napojena cyklotrasami i na jihomoravskou stezku Veselí nad Moravou – Hodonín a na severu potom na Moravskou stezku směrem do Jeseníků.

Vsetínsko napojí cyklostezka do Vizovic

Trasa podél Baťova kanálu se má v budoucnu propojit také s Valašskem. Pojítkem má být cyklostezka z Otrokovic do Vizovic, která je zatím hotová pouze částečně. Aby se ji podařilo dokončit kompletně, je potřeba dořešit majetkové vztahy u pozemků v začleněných obcích a změnit územní plán.

Čeká se však stále na peníze. Jelikož je ve Zlínském kraji více kilometrů cyklostezek než v Oloumouckém, výbor Regionální rady přesunul veškeré finance na cyklodopravu právě do sousedního kraje.

Vyhrajte vstupenky na Truck sraz v Březůvkách

Soutěž o lístky na sraz a doprovodný program, který se koná v sobotu 21. srpna.

Více informací o soutěži a samotné akci zde!

„Vzhledem k tomu, že jsme s kofinancováním ze strany Evropské unie od začátku počítali, realizaci projektu pro více než dvacítku měst a obcí na Zlínsku to v podstatě zastavilo,“ poznamenal předseda svazku Region Zlínsko Ondřej Andrys. Nepomohl prý ani dopis předsedovi výboru a hejtmanu Olomouckého kraje Martinu Tesaříkovi, že je zlínský region v této oblasti zanedbaný.

Jelikož obce mohou využít i jiných dotací, případně si počkat na přehodnocení výboru, pokračují na dokončení technických záležitostí projektu. „Jakmile se naskytne vhodná možnost k podání žádosti o dotace, chceme být připraveni a okamžitě reagovat,“ vysvětlil Andrys s tím, že finančně nejvýhodnější by byly právě peníze z EU.

Podél Bečvy bude hotovo v roce 2011

Otrokovicko-vizovická cyklostezka se ve Vizovicích spojí s Beskydsko-karpatskou magistrálou. Ta pokračuje směrem na Vsetín a střetne se s plánovanou asi šedesátikilometrovou cyklostezkou Bečva z Velkých Karlovic do Valašského Meziříčí.

„Od června je cyklistům k dispozici část cyklostezky Bečva propojující obce a města na toku Rožnovské Bečvy. Začátkem září má být otevřena také stezka v délce osmi kilometrů ve Valašském Meziříčí. Přestože původní harmonogram prací narušily povodně, radnice dělá vše pro to, aby termínu dostála,“ sdělil manažer a koordinátor Sdružení Valašsko – Horní Vsacko Roman Kalabus.

Poznamenal, že zatímco na Rožnovsku i ve Valašském Meziříčí byly příjemcem evropských dotací jednotlivá města a obce, na horním toku Vsetínské Bečvy připravilo projekt sdružení obcí Valašsko – Horní Vsacko.

Mezi Vsetínem a Velkými Karlovicemi je v tuto chvíli čilý stavební ruch. Stezka kolem Vsetínské Bečvy má po svém dokončení nabídnout téměř čtyřicet kilometrů ucelené trasy v podhorském prostředí. „Stavba je nyní zhruba v polovině. Pokud nenastanou dílčí komplikace, budou úseky dokončené v listopadu. Tedy mimo Velkých Karlovic, kde je cyklostezka vedena souběžně se silnicí II/487, která se rekonstruuje. Část bude dodělaná souběžně s komunikací až v jarních měsících příštího roku,“ objasnil Kalabus.

Doplnil, že pokud se podaří následně dočasně zajistit propojení mezi Ratiboří a Pržnem, zbude k řešení jediné konfliktní místo. Tím je vedení trasy cyklostezky z Mikulůvky po Jarcovou. „Vše se ale zřejmě vyřeší dobudováním čtyřpruhové silnice mezi Valašským Meziříčím a Vsetínem,“ dodal manažer.

Koordinátor pro rozvoj cyklistické dopravy Jaroslav Martínek říká:Nikoho nechci k něčemu lákat

Od koordinátora pro rozvoj cyklistické dopravy Jaroslava Martínka sklízí náš region pochvaly. Pozitivně hodnotí délku stezek i jejich možné využití. Není důvod mu nevěřit, když si osobně řadu z nich projel.

Na jaké úrovni je podle vás v současné době síť cyklostezek ve Zlínském kraji?
K 1. lednu 2010 bylo na území ČR napočítáno celkem 1601 km cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty. Jenom v minulém roce jich bylo vybudováno 221 kilometrů, což činí oproti předešlému roku navýšení více než o šestnáct procent. Nejrozsáhlejší síť cyklostezek se v rámci naší republiky nachází na území hlavního města, celkem 168 kilometrů, a právě také ve Zlínském kraji, 166 kilometrů.Po nich následují kraje Olomoucký, Moravskoslezský a Pardubický. Co se týče počtu kilometrů nově vybudovaných cyklostezek, nejvyšších hodnot dosahuje zcela jednoznačně Zlínský kraj, kde bylo vybudováno bezmála 53 kilometrů nových komunikací. Nejvíce na cyklostezce podél Baťova kanálu a cyklostezce Bečva.

Pro koho jsou určeny – pro náročné cyklisty, nebo spíše pro rodiny s dětmi?
Každý by si měl přijít na své. Zlínský kraj má potenciál pro bohatou nabídku pro všechny cílové skupiny. Však jen vezměme takovou Moravskou cyklostezku nebo cyklostezku Bečva.

Jak byste nalákal projet cyklostezky i ty, kteří nejsou zrovna sportovně založení?
Svou odpovědí vás možná překvapím. Nikoho nechci k něčemu lákat. Pokud není člověk sportovně založen, tak jej jízdní kolo jen stěží může oslovit. Preferuje prostě jiný způsob života a i takoví jsou mezi námi. Každý je strůjcem svého štěstí. Já mám jiný cíl, a to ten, aby ti, co mají rádi pohyb anebo alespoň jim nevadí, tak aby jim byly vytvořeny důstojné podmínky pro to, aby mohli bezpečně a pohodlně jezdit na svých kolech do práce, do škol a v rámci svého volného času. A pak snad ti, kteří nejsou zrovna sportovně založení, se nechají inspirovat svými kamarády a přáteli.

V čem vidíte zatím rezervy?
Rezervy má především celá Česká republika. Stačí jen srovnat počet cyklistických komunikací s Maďarskem. Tam je jich více než sedm tisíc kilometrů. Další rezervy jsou v samotné propagaci. I možná proto připravujeme projekt Česko jede. Velké rezervy pak vidím také v nabídce.

V čem spočívá projekt, jaký je jeho cíl?
Turistické regiony zatím neumějí využít potenciál, který jim cyklistika nabízí. Málo se klade důraz na specifika, která naleznete jen v Česku. Mapy a propagační materiály ještě umíme vyrobit, ale absolutně je podceněn význam internetu. Měly by se také vytvořit nabídky, komplexní balíčky zaměřené na cílové skupiny, například rodiny s dětmi, terénní nebo dálkové cyklisty. Nabízelo by se jen to, co opravdu je. Konkrétní cíle, ne jen vyznačené silnice. Základní principy projektu Česko jede vycházejí ze švýcarského modelu a bude postaven na desíti pilířích: značení, design pro celou kampaň, koordinace sítě tras, propojenost s veřejnou dopravou, internetové stránky, on line mapy, tištěné mapy, prodejnost balíčků a marketing. Projekt plánujeme podat v létě.

Dovolená na kole? To není žádný problém

Část cyklostezek ve Zlínském a Olomouckém kraji jsem si s desítkou dalších novinářů projela začátkem června. Na kola jsme vyrazili pouhý den poté, co potrápila Uherskohradišťsko i Zlínsko velká voda.

Začali jsme návštěvou muzea keramiky v Tupesích. Kromě historických faktů jsme se podívali na práci maléreček, které mají doslova zlaté ruce. Kvůli pevně naplánovanému programu a časové tísni jsme využili dodávky na přesun do Spytihněvi, jako ostatně v budoucnu ještě několikrát. A konečně sedli na kola. Ze Spytihněvi jsme jeli podél Baťova kanálu až do Kostelan nad Moravou.

Počasí přálo, takže projížďka byla hotová radost. Nenáročný terén by zvládly i rodiny s dětmi. My jsme měli trasu ale mírně „okořeněnou“. Na některých úsecích, kde jsme měli po kolena vody, jsme se totiž museli zout, přivázat tenisky i s ponožkami na řídítka a projít je pěšky. Odměnou nám bylo vychlazené pivo na zahrádce v Kostelanech. Osvěžení jsme se vydali na Velehrad a směrem do Archeoskanzenu Modrá, kde naše třicetikilometrová projížďka skončila.

Hned začátek druhého dne byl podstatně náročnější, alespoň tedy pro mě. Odpočatí po wellnessu na Soláni jsme vyrazili po hřebenovce Vsetínských vrchů do Velkých Karlovic na hotel Galík. Řeknete si jenom patnáct kilometrů, ale z velké části kopcovitý terén, kamenitá polňačka a všude bláto po vydatném dešti. V tu chvíli mi bylo srdečně jedno, jak vypadám (pomalu hnědá od hlavy až k patě), ale soustředila jsem se na to, abych se nezabila. Bikerovi Romanu Kalabusovi, který jistil skupinu jako poslední a ráno tvrdil, že cesta je „v pohodě“, jsem dělala, chudákovi, společnost skoro celou dobu. A hurá do Rožnova pod Radhoštěm. V poledne se tam totiž otvíral nový úsek cyklostezky do Valašského Meziříčí, který jsme si nemohli nechat ujít. To byl aspoň odpočinek podél Bečvy.

Ale spali jsme jako špalci. Večerní masáže, sauny, whirlpool a bazén udělaly své. Po druhém poznávacím dni jsme se totiž probudili v lázeňském městě Teplice nad Bečvou. Po cyklostezce jsme dojeli do Hranic na Moravě a Týna nad Bečvou, odkud jsme vystoupili na rozlehlý hrad Helfštýn. Tam by člověk dokázal strávit celé odpoledne. Trasa nás dále zavedla až do Lipníka nad Bečvou, kde se zrovna konaly folklorní slavnosti na náměstí. A odtud vede zase cyklo­ stezka pro kolaře až do Přerova.

Osobně jsme se přesvědčili, jak hezkou, minimálně několikadenní dovolenou lze v našem i sousedním regionu strávit. Na své si v nich přijdou rekreační sportovci, nadšenci kol i milovníci kultury a nejrůznějších akcí. Že ještě kraje nemáte projeté? Na co čekáte? Věřte, že nebudete litovat.