Vše začala touha Oldřicha Křenka a Františka Dostála postavit si vlastní astronomický dalekohled. Ani jeden z pozdějších zakladatelů vsetínské hvězdárny však neměl zkušenosti s broušením zrcadel či konstrukcí teleskopu.

Pro rady se proto nejprve vypravili do sousedního Valašského Meziříčí za Antonínem Ballnerem a Jaroslavem Kruťou.

Jako dílna vhodná k broušení zrcadel a výrobě dalekohledu posloužila upravená stará kůlna u Dostálů. Když byla optika hotová, pustili se pánové Křenek s Dostálem do vlastní konstrukce dalekohledu, který však bylo třeba také někam umístit.

A zrodila se myšlenka postavit malou hvězdárničku na soukromém pozemku.

Oldřicha Křenka nápad velmi zaujal. Lákala jej však představa vybudovat hvězdárnu větší, která by nesloužila jen malé skupince hvězdářů, ale i široké veřejnosti.

NEJPRVE VZNIKLA POBOČKA ASTRONOMICKÉ SPOLEČNOSTI

Třiadvacátého listopadu roku 1948 se poprvé schází přípravný výbor pro výstavbu hvězdárny. S Oldřichem Křenkem a Františkem Dostálem v něm zasedají členové nové vsetínské pobočky Československé astronomické společnosti (ČAS), která vznikla nedlouho před touto schůzkou. V polovině listopadu 1948 má pobočka již dvě desítky členů, většinou zaměstnanců Zbrojovky Vsetín.

Iniciátoři stavby hvězdárny se musí nejprve vypořádat s vyřízením nezbytných formalit a také zajistit peníze. Zpočátku jde vše hladce, postupem času se ale problémy začínají hromadit – zejména finance se shání obtížně a zdá se, že ze stavby nakonec sejde.

Pomocnou ruku nakonec podá Městský i Okresní národní výbor – přispívají částkou 300 tisíc korun. Zbývající prostředky získávají členové ČAS z členských příspěvků, drobných darů a vyhlašují dokonce veřejnou sbírku.

ZAPOJUJÍ SE DOBROVOLNÍCI I UČNI ZE ZBROJOVKY

V květnu 1949 se začíná s vlastní stavbou podle projektu architekta Františka Knapa.

„Velká část stavebních prací se uskutečnila formou brigád, na kterých se podíleli dobrovolníci všech věkových kategorií,“ připomíná Pavel Svozil z Hvězdárny Vsetín.

Významně přispívá i vsetínská Zbrojovka, kde v učňovských dílnách vzniká například kovová konstrukce kopule. Na konci roku 1949 už je stavba hvězdárny včetně zmíněné kopule téměř hotová. V první polovině následujícího roku se daří dovybavit vnitřek budovy a dokončit úpravy okolí.

Zhotovení astronomického dalekohledu pro hvězdárnu se ujímá osobně Oldřich Křenek. Konstruuje kvalitní zrcadlový teleskop s hlavním zrcadlem o průměru 200 milimetrů.

Dalekohled je pak nějaký čas především z propagačních důvodů vystavený ve výkladní skříni prodejny TEP u Rodingerů na vsetínském Dolním náměstí.

OTEVŘENÍ HVĚZDÁRNY JE SPOLEČENSKOU UDÁLOSTÍ

Očekávaný okamžik přichází dopoledne v neděli 30. července 1950. Vsetínská hvězdárna se za účasti představitelů města, okresu, astronomů z jiných hvězdáren a veřejnosti slavnostně otevírá. Na dochované prezenční listině lze napočítat jména celkem 146 návštěvníků.

Tehdejší předseda Městského národního výboru ve Vsetíně Julius Donáth předává na závěr slavnosti symbolický klíč od hvězdárny Oldřichu Křenkovi, předsedovi místní pobočky ČAS a muži, který stál u samotného zrodu myšlenky postavit ve Vsetíně hvězdárnu. Oldřich Křenek se pak stává také jejím prvním vedoucím.

„Ihned po zahájení provozu se začaly pořádat přednášky, besedy, exkurze, pozorování Slunce a noční hvězdné oblohy a další akce pro veřejnost a zejména pro školy či různé organizace,“ vyjmenovává Pavel Svozil. Za první rok své existence přivítá hvězdárna přes 3 500 návštěvníků.

V DALŠÍCH LETECH PŘIŠLO ROZŠÍŘENÍ A MODERNIZACE

Po několika letech provozu se ukazuje, že stávající prostory začínají být nedostačující. Původní budova se proto rozrůstá o mechanickou dílnu, nové sociální zařízení, fotokomoru a sklad paliva.

Do stávající podoby se areál rozšíří v roce 1967 po odkoupení sousední parcely. Postupně přibývá i nová garáž, přístupová komunikace, kopuli a vstupní chodbu zkrášlí dřevěné obložení. Prohlédne též přednáškový sál a „rotunda“ – místnost pod kopulí.

A modernizací prochází i technika. Původní zrcadlový teleskop Oldřicha Křenka časem nahradí trojice nových čočkových dalekohledů – refraktorů. V roce 1961 nahrazují původní optiku v refraktorech nové kvalitní objektivy od firmy Carl Zeiss. Slouží dodnes.

HVĚZDÁRNA PŘECHÁZÍ POD MUZEUM REGIONU

V roce 2005 se za dlouholetého ředitele Mgr. Jiřího Haase hvězdárna stává součástí Muzea regionu Valašsko.

„Z původní ‚klubovny‘, ve které se scházeli místní zájemci o pozorování vesmíru, hvězdárna vyrostla v regionální vzdělávací a popularizační instituci, která se za pomoci moderních technologií snaží předávat nejnovější poznatky z astronomie, meteorologie a kosmonautiky. Třeba v posledních letech se velmi úspěšnou novinkou staly programy v mobilním nafukovacím planetáriu, se kterým pracovníci hvězdárny navštěvují školy po celém Valašsku,“ říká Pavel Svozil.

V posledních letech vsetínskou hvězdárnu ročně navštíví 10 až 15 tisíc lidí. Za celých 70 let už počet návštěvníků dosáhl více než 600 tisíc.