Jednou z vojenských akcí konce druhé světové války na Valašsku se 11. dubna 1945 stal nálet na Valašské Meziříčí. Město patřilo pro německou armádu k velmi významným železničním a dopravním uzlům.

O následcích leteckého útoku se v archivech nedochovaly téměř žádné dokumenty. Navíc, vzpomínky lidí, kteří o náletu vědí z vyprávění například svých rodičů, se v mnohém různí.

Některé zdroje uvádějí, že nálet byl uskutečněn na základě zpravodajských informací o umístění cisteren s benzinem poblíž vlakového nádraží, předaných vysílačkou skupiny Javor. Nálet měla uskutečnit skupina bombardovacích letadel 4. ukrajinského frontu krytá několika stíhačkami.

Letadla přilétla z východu ve 13.20

Podle dobového hlášení, které se dochovalo v Národním archivu v Praze, nálet na Valašské Meziříčí 11. dubna 1945 podniklo pět letounů, které nad město přilétly z východu ve 13.20 hodin. Výbuchy pum poškodily výtopnu, administrativní budovu, kolejiště a deset osobních vagonů. Byly přerušeny trati do Rožnova pod Radhoštěm a Hodslavic. Ve stanici byl zabit jeden německý voják a čtyři železničáři byli zraněni. V samotném městě byl zasažen neupřesněný počet domů a zahynulo asi patnáct lidí.

Ve valašskomeziříčském zpravodaji Obelisk se před časem k náletu na město objevila tato informace: „11. dubna v posledním roce války bylo bombardováno město devíti německými letadly se sovětskou posádkou. Bomby měly být svrženy na německou munici a cisterny s benzínem ukryté v zámeckém parku. Omylem dopadly poblíž Dadákovy pražírny kávy a také na různých místech města.

Při náletu zahynulo 12 osob, mezi nimi i talentovaný mladý malíř Jaroslav Kalivoda. Bylo poškozeno 87 domů a jeden úplně zničen. Byla četná zranění a nálet způsobil větší škody, než když tudy procházela fronta v květnových dnech, pokud se nepočítají škody napáchané Němci ničením mostů a nádraží."

Bomby v ulici Palackého a Husova

Náletem a jeho následky se zabýval i dnes už nežijící etnograf Jan Krba z Krhové. Patřil k dlouholetým spolupracovníkům jednatele valašskomeziříčských ochránců přírody Milana Orálka. „Hodně se o tuto vojenskou akci na sklonku války zajímal. Snažil se dopátrat k co nejvíce informacím," vzpomíná Milan Orálek. Ze vzpomínek Jana Krby převyprávěných Milanem Orálkem je zřejmé, že při bombardování byly postiženy zejména ulice Palackého a Husova. „Došlo i ke ztrátám na lidských životech. Ve městě při bombardování zahynuli například malíř Jaroslav Kalivoda, Anna Muchová, Alois Nohavica, Bedřich Paseka a Josef Přemysl Skřídlovský. Z Poličné Františka Liďáková a Rožnovan Antonín Jurek," převyprávěl vzpomínky Milan Orálek.

Podle Jana Krby při náletu zahynuli také tři občané romské národnosti. „Mělo jít o Františka Buriánka a Marii a Viktorii Buriánkovy, kteří obývali domek u železniční trati do Vsetína," doplnil Orálek. Ze vzpomínek Jana Krby vyplývá, že po ukončení náletu provedla prohlídku oblasti malá jednotka komanda umístěného v hotelu Modrá hvězda. Pohřeb obětí bombardování se konal 14. dubna. Meziříčané se s nimi rozloučili o 15. hodině v kostele sv. Jakuba v Krásně.