Od našich absolventů se nečeká, že půjdou studovat na gymnázium či jinou školu," říká ředitelka praktické školy Věra Kundratová

„K nám mohou docházet pouze děti s mentálním postižením na základě doporučení z psychologického vyšetření. Jedná se většinou o děti s lehkým mentálním postižením, které mají opakovaně problémy zvládat učivo v běžné základní škole," vysvětluje ředitelka praktické školy Věra Kundratová.

Mají méně učiva

Kantoři své svěřence v první až deváté třídě učí podle upraveného vzdělávacího programu. Výuka se liší hlavně v množství probraného učiva za celou povinnou školní docházku.

„Například cizí jazyk se u nás učí až od šesté třídy, v normální základní škole už od třetí. Chemii máme až v devátém ročníku, v běžné škole bývá už od sedmičky. Hodina fyziky je tu jen jednou týdně. Postupně ale probíráme základy každého předmětu," přibližuje specifikum školy ředitelka.

Důraz ovšem ve škole Mostní, stejně jako v jiných praktických školách, kladou na život jako takový. Učí žáky vše, co je pro ně nejdůležitější tedy především prakticky zvládat každodenní život a umět se v něm orientovat.

„Od našich absolventů se nečeká, že půjdou studovat na gymnázium či jinou školu. Nic takového se také neděje. Absolventi přecházejí na odborná učiliště do Uherského Brodu, Kroměříže či Holešova, kde se věnují stavebním, kuchařským či zednickým oborům," vysvětluje Kundratová. Právě z toho důvodu mají v praktické škole v Mostní ulici velký počet hodin právě pracovního vyučování.

„Vyrobíme si loď. A je jen na vás, jak a čím si ji nazdobíte," obrací se na starší školáky vedoucího pracovního vyučování Aleš Linhart.

Vesnickým dětem jde řemeslo lépe

Jeden z těch šikovnějších se nadšeně vrhá do práce a ti s menší představivostí jej s netajeným obdivem napodobují. „V matice a češtině se nudí. Neustále vymýšlí nějakou neplechu. Jakmile se ale dostane do dílny k ruční práci, je to kluk k nezaplacení," pochvaluje si šikovnost šesťáka jeho učitel.

Upozorňuje také, že poté, co se děti postaví k jakémukoliv pracovnímu nástroji, je hned znát, který školák vyrostl na vesnici a který v paneláku. „Vesnické děti mají lepší pracovní návyky. Tam jsou k řemeslu vedeni," dodává Linhart.

Způsob výuky se od toho v běžné základní škole příliš neliší. „Kdo pozná, které ovoce je ještě na obrázku?" obrací se od moderní interaktivní tabule učitelka na žáky první a třetí třídy, kteří společně sedí v jedné učebně. Žačka prvního ročníku Vendulka poznává jablíčko a jde jej patřičně barevnou fixou na tabuli obtáhnout.

Prvouku pak během dne střídá matematika, čeština nebo také tělocvik.

„Ten mám nejraději. Vlastně ještě mnohem víc mě to baví ve školní jídelně. Moc dobře nám tu vaří," říká spokojený školák, žák desátého ročníku speciální třídy, kterou navštěvují děti různého věku se středně těžkým mentálním postižením.