Vědecká studie, na které spolupracoval s dalšími kolegy z jedenácti zemí Evropy, získala ocenění nejcitovanější práce v prestižním časopisu Molecular Ecology za rok 2020 a 2021.

Na studii s poněkud krkolomným názvem „Hostitelská disperze formuje populační strukturu bakteriálního patogenu klíšťat“ se podílelo celkem 42 vědců. Publikována byla už v únoru 2020 a vzbudila velký ohlas odborné veřejnosti. K letošnímu 28. dubnu má v databázi ResearchGate dvaatřicet citací a 444 přečtení, na Google Scholar pak dalších 39 citací.

„Ve vědeckém světe jde rozhodně o velký úspěch. Já osobně to vnímám také jako odměnu za dlouholeté úsilí i motivaci k dalším výzkumu,“ svěřil se Zdeněk Tyller.

Odborný pracovník Muzea regionu Valašsko se do studie zapojil ještě jako vědecký pracovník Univerzity Palackého v Olomouci, kde v letech 2013 až 2015 pomáhal s odchytem kosů černých doktorandu Josefu Heriánovi.

Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm
Jurkovičova „dáma“ shlíží z Karlova kopce na Rožnov už deset let

„Do nárazových sítí se kromě kosů chytali i další opeření obyvatelé parků jako drozdi, sýkory, červenky a další. Když jsme na některém z nich našli klíště, odebrali jsme ho pinzetou do zkumavky s lihem, popsali a pak odeslali do laboratoře v portugalském Národním institutu zdraví Doutor Ricardo Jorge. Tady pak probíhaly analýzy na přítomnost patogenů v odebraných klíšťatech,“ přiblížil Zdeněk Tyller.

Výzkum probíhal v České republice, Estonsku, Finsku, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Portugalsku, Řecku, Slovinsku a Švédsku. Vědci odebrali z 843 ptačích jedinců osmadvaceti různých druhů celkem 2 308 klíšťat. Zajímali se hlavně o bakterii Borrelia burgdorferi sensu lato způsobující takzvanou Lymskou boreliózu.

„Díky tomu, že jsme pokryli celou Evropu od jihu k severu, bylo možno usuzovat i na geografické škále, kam až ptáci mohou šířit nejen samotná klíšťata, ale i borrelie v nich přítomné,“ vysvětlil Tyller.

Odborníci touto cestou odhalili, které typy borrelií se kde v Evropě vyskytují, u kterých ptáků, v jaké míře, a jak často jsou jimi klíšťata na ptácích infikována. Mezinárodní ohlas studie ukazuje, že její výsledky mají velký význam pro celou společnost.

Ostatně Zdeněk Tyller na ně navazuje i ve svém aktuálním výzkumu, na kterém pracuje od loňského roku spolu s pracovníkem Univerzity Palackého a Vlastivědného muzea v Olomouci Peterem Adamíkem.

„Na území České republiky a Slovenska odchytáváme hlavně ptáky vracející se z Afriky a na nich zjišťujeme, zda si nenesou ze svého zimoviště klíšťata s dalšími typy borrelií a jinými patogeny, které by tu potencionálně s rostoucí teplotou klimatu mohli začít přežívat a hledat si nové hostitele,“ nastínil zoolog Muzea regionu Valašsko.