„Cílem bylo vymyslet, didakticky připravit a ověřit nové vzdělávací programy zaměřené na výuku fyziky v základních a na hravou mechaniku v mateřských školách,“ objasnil ředitel valašskomeziříčské hvězdárny Libor Lenža.
S kolegy předvedl množství běžně proveditelných, přitom často efektních ukázek a pokusů z robotiky, programování, mechaniky kapalin, optiky a dalších oborů. Páteční ideální viditelnost účastníci semináře využili rovněž k astronomickému pozorování pomocí dalekohledů.
Pro Marcelu Holubcovou bylo inspirující například využití mobilního telefonu a bonbónů marshmallows – ve vyučování běžně zakázaných – k pokusům s vakuem.
„Fyzika je teoretická věda, a každý pokus z každodenní praxe pomůže žákům snáze ji pochopit. Některé děti to může nadchnout tak, že se tomuto oboru budou věnovat i při dalším studiu. To je v současné době, kdy přírodní vědy nejsou příliš populární, velmi důležité,“ míní učitelka fyziky z valašskomeziříčské Základní školy Vyhlídka.
Učitel Michal Stonavský z téže školy upřel pozornost k robotice, které se s dětmi věnuje v zájmovém kroužku. I pro něj byl seminář objevný a užitečný, protože také on musí stále hledat nové možnosti, jak žáky zaujmout.
„Vyrůstají u počítačových her, které mají jako formu odpočinku. Hlavní je pro ně obsah, o jejich fungování většinou nemají ponětí,“ líčí své zkušenosti. „Když jsme jim ale ukázali, jak roboty naprogramovat a co všechno s nimi lze dělat, začalo je to zajímat,“ dodává pedagog.
Malý zájem o přírodní vědy se projevuje i nedostatkem učitelů fyziky. Radka Macháňová ji v Základní škole Loučka vyučuje, i když má aprobaci z matematiky.
„Ze semináře bych mohla využít jednodušší pokusy. Vím, že takhle to děti baví, tak proč jim výuku nezpříjemnit,“ uvažuje učitelka.
Pořadatele potěšila aktivní účast učitelů, například při programování robotů.
„Připravujeme pro ně další vzdělávací projekt, tentokrát zaměřený mimo jiné na biotechnologie a neživou přírodu,“ prozradil ředitel valašskomeziříčské hvězdárny Libor Lenža.
