Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v roce 2006, kdy město vedl Jiří Čunek, nyní znovu starosta. A ten s rozhodnutím soudu nesouhlasí. Město se podle něj bude bránit u Ústavního soudu.

„Z rozhodnutí soudu se vytratil rozum. Kauza je poměrně jednoduchá. Lidé, kteří obývali pavlačák u polikliniky, jej rozbili natolik, že dle expertů stavařů zbývala jediná cesta, a to demolice. Drtivá většina obyvatel neplatila elektřinu ani nájem. Opakovaně přitom byli radnicí vyzýváni k placení a odpovědnosti. Marně. Na základě těchto skutečností soud rozhodl o jejich vystěhování bez náhrady. To znamená, že radnice byla dle zákona povinná pouze na jeden rok uložit věci vystěhovaných,“ přiblížil okolnosti stěhování starosta Vsetína Jiří Čunek.

Radnice z domu před 17 lety přestěhovala celkem 36 rodin, tedy zhruba 230 osob. Převážně do kontejnerových bytů na Poschlu a sedmi rodinám našla bytovou náhradu ve svém fondu. Pro dalších šest rozšířených rodin, zhruba 70 obyvatel, ale nezbylo místo. Byly vystěhovány mimo Zlínský kraj. Tři rodiny do obcí Vidnava, Vlčice a Stará Červená Voda na Jesenicku. Další dvě do Dřevnovic a Čech pod Kosířem na Prostějovsku a jedna do Mistřic na Uherskohradišťsku. 

Soudní rozhodnutí je nesmyslné

„Ač byli bez jakéhokoliv nároku ubytování, postavili jsme pro ně za téměř 40 milionů korun domy na Poschlé a osmi rodinám jsme poskytli bezúročné půjčky na 25 let, aby mohly bydlet ve svém. Ale pozor, opakuji, tyto rodiny neměly nárok na nic. Závěr je jednoduchý: Soudy svým rozhodnutím kritizují, že jsme postupovali špatně. Z toho jednoznačně vyplývá, že jsme obyvatele pavlačáku měli nechat v říjnu na břehu řeky Bečvy. Abych všechny soudce neházel do jednoho odsouzeníhodného pytle, našel se jeden normální na Krajském soudě v Ostravě, který nás opakovaně odmítl odsoudit, Vrchní soud ale nařídil jeho výměnu. Celá věc se však obrátí proti Romům, protože dle rozhodnutí soudu není čas na milosrdenství a lidské ohledy. Každý, kdo by jim chtěl příště pomoci, si to hodně rozmyslí. Samozřejmě udělám všechno pro to, aby toto rozhodnutí přezkoumal Ústavní soud. Je nesmyslné, ale musím jej respektovat,“ řekl k rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně starosta Vsetína Jiří Čunek.

Soudní spory trvaly léta

Romové tvrdili, že je vedení města vystěhovalo násilím a způsobilo jim tím psychickou újmu. Čtyři romské rodiny čítající dohromady pět desítek lidí později podaly na město žalobu. Náhradou za údajné příkoří požadovaly odškodné více než pět milionů korun či veřejnou omluvu v tisku. V roce 2021 rozhodl Vrchní soud v Olomouci o tom, že vsetínská radnice se musí části z nich omluvit a nařídil také finanční kompenzaci.

Někdejší obyvatelé pavlačového domu dostali náhradu za újmu 302 tisíc korun, ze kterých byly ale odečteny pohledávky vůči městu ve výši 130 tisíc korun. A omluvu od Čunkova Vsetína vysoudilo celkem 25 lidí. O peněžitou náhradu žádali město také Romové, kteří nebyli v době vystěhování ještě ani na světě.

Dvě rodiny u Nejvyššího soudu uspěly

Dvě rodiny se ještě obrátily na Nejvyšší soud a 17 let od vystěhování částečně uspěly. Vsetín jim vyplatí více peněz. Soud významně navýšil odškodné zejména pro děti z rodiny, která se musela vystěhovat do Vlčic na Jesenicku. Dům byl starý, vlhký, bez odpadu, septiku i koupelny, s dožilou elektroinstalací a kamny v jedné místnosti. Nebylo v silách rodiny, aby dům opravila. Otec od rodiny odešel, většina dětí skončila v ústavech.

"Mimořádnost situace žalobců a závažnost zásahu do jejich práva na rodinný život v porovnání s ostatními případy hromadného vystěhování rodin ze Vsetína spočívá právě v tom, že důsledkem tohoto zásahu byl naprostý rozpad rodiny, zpřetrhání základních rodinných vazeb a odnětí dětí z jejich nejužší rodiny," stojí podle ČTK v rozsudku senátu s předsedkyní Martinou Vršanskou.