Nelichotivé první místo, podle procentuálního vyjádření, sdílí bývalý vsetínský okres společně s Přerovskem. Oba regiony se ke konci února potýkaly s téměř desetiprocentní nezaměstnaností.

„K poslednímu únoru evidoval Úřad práce ve Vsetíně celkem sedm tisíc pět set uchazečů,“ upřesnil vedoucí odboru trhu práce Stanislav Rudolf. Přitom loni za stejné období úřad evidoval o 1647 zájemců o práci méně.

A trend napovídá, že špatným dnům nejspíš ještě není konec. Za posledního půl roku totiž stoupl počet registrovaných zájemců o práci o téměř dva a půl tisíce. Zároveň též ubylo míst, která vsetínský ÚP mohl nabízet. „Ke konci února to bylo pět set dvacet volných pracovních míst, což je o pětačtyřicet méně než v lednu,“ ilustroval Stanislav Rudolf.

Připomněl, že jejich úřadu se v únoru přesto podařilo zajistit práci pro dvě stovky lidí.

Na Valašsku je na tom nejhůře Karolinka. Tam nezaměstnanost k poslednímu únoru dosáhla děsivých osmnácti procent.

Zásadní podíl na tak neutěšeném stavu mají krachující sklárny, v nichž přitom ještě na konci roku pracovalo téměř tři sta lidí. Nyní už jich zbývá jen několik desítek. „Výpovědi si převzali v podstatě všichni, kteří nejsou na neschopence,“ potvrdila šéfka tamních odborů Helena Langrová.

Bývalí pracovníci skláren stále věří, že se situace ještě může vrátit do starých kolejí. „Nálada je tady špatná. Doufáme ale, že alespoň část se nás do práce vrátí, až si sklárny převezme nový vlastník. Jednání pozorně sledujeme,“ komentoval Petr Pavelka, který karolinské sklárny i s manželkou opustil už v lednu.

V počtu nezaměstnaných figuruje Vsetínsko na vysoké příčce i ve srovnání regionů z celé České republiky. Statistika ÚP ho vynesla na dvacáté místo. Pro srovnání: Zlín je v celorepublikové tabulce míry nezaměstnanosti na šestapadesátém místě a například Prostějov se svým 6,3 procenty dokonce až na šedesátém.