Pozdější zakladatelé oficiální vsetínské observatoře Oldřich Křenek a František Dostál se rozhodli postavit vlastní astronomický dalekohled právě v ní.

Dalekohled poté umístili do malé hvězdárničky, kterou postavili na soukromém pozemku. Oldřicha Křenka však lákala představa vybudovat větší hvězdárnu, která by posloužila i široké veřejnosti. Po získání finančních prostředků se Křenek a Dostál rozhodli postavit hvězdárnu v okrajové, dobře přístupné části města. Ten se jim podařilo najít na severním okraji Vsetína v prostoru „Pěti lipek“.

30. června 1950

K jejímu slavnostnímu otevření došlo v neděli 30. července 1950. O sedm let později přibyly do hvězdárny tři čočkové dalekohledy - refraktory. Ty vystřídaly prvotní zrcadlový teleskop Oldřicha Křenka. V roce 1961 původní optiku refraktorů nahradily nové kvalitní objektivy od firmy Carl Zeiss Jena. Tyto dalekohledy slouží dodnes.

„I když by se mohlo zdát, že je stávající technika zastaralá, není tomu tak. Optika nestárne tak rychle,“ podotkl vedoucí vsetínské hvězdárny Martin Leskovjan.

„Optické sklo zraje jako víno. Vytrácí se z něj pnutí, sklo se postupně stabilizuje,“ dodal Leskovjan.

K nějakým radikálním změnám od vzniku do současnosti podle Leskovjana nedošlo.

„Hvězdárna prochází postupným vývojem,“ řekl.

Ke službám, které hvězdárna nabízela v minulosti, však přeci jen jedna nová přibyla. Pro letní tábory a školy v přírodě je k dispozici přenosná pozorovací technika. „Když je zájem, můžeme s dalekohledy přijet až na místo. Táborům tak odpadnou starosti s dopravou,“ upřesnil Leskovjan.

V době, kdy jsou dostupné přesné a barevné obrázky vesmíru, představuje internet pro hvězdárny velkou konkurenci. „Lidé zpohodlněli a radši zůstávají doma u televizí a počítačů,“ vysvětlil Leskovjan. I tak má hvězdárna stále co nabídnout, „Když se vydaří počasí a sejde se dobrá parta lidí, návštěva hvězdárny je mnohem lepší zážitek než být zavřený v paneláku,“ uzavřel Leskovjan.

Iveta Barabášová