Postup radnice ve Vsetíně vzbudil pozornost nejen médií a veřejnosti, ale také mnoha politiků, romských aktivistů, odborníků na romskou integraci a ochránců lidských práv.

Rodiny, které byly vystěhovány mimo území Vsetína na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko, obývaly původně pavlačový dům u polikliniky. Byl v dezolátním stavu a žilo v něm mnohem více lidí, než pro kolik byl postaven. A velká část jeho obyvatel dlužila městu za nájemné. Než Vsetín nechal zdevastovaný dům zbourat, stalo se následující.

Radnice z domu přestěhovala celkem 36 rodin, tedy zhruba 230 osob. Převážně do kontejnerových bytů na Poschlu a sedmi rodinám našla bytovou náhradu ve svém fondu.

ROZHOVOR: Senátor Jiří Čunek o vystěhování romských rodin v roce 2021: 

Na podzim 2021 uplyne patnáct let od vystěhování Romů z centra Vsetína. Tehdejší starosta města Jiří Čunek koncem dubna 2021 zavzpomínal na proces příprav medializovaného kroku.
Jiří Čunek: Měli jsme tehdy Romy vystěhovat bez náhrady

Pro dalších šest rozšířených rodin, zhruba 70 obyvatel, ale nezbylo místo. Byly vystěhovány mimo Zlínský kraj. Tři rodiny do obcí Vidnava, Vlčice a Stará Červená Voda na Jesenicku. Další dvě do Dřevnovic a Čech pod Kosířem na Prostějovsku a jedna do Mistřic na Uherskohradišťsku. V porevolučních dějinách země šlo o nevídaný a pro mnohé pobuřující čin.

Přestože starostu Čunka za vystěhování romských rodin mimo kraj kritizovali členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity, senátoři či představiteli dalších krajů, starosta Vsetína svůj postup obhajoval.

„Tento krok hodnotím jako dobrý, zejména pro Romy samotné. Neskončili totiž na ulici, město jim zajistilo bydlení. Kdybych věděl, co bude následovat, tak bych alespoň polovinu z těchto neplatičů na ulici nechal, aby justice a některé neziskové organizace, které nás soudily, viděly, že jejich řešení je vůči těm lidem kruté.“ Jiří Čunek, starosta Vsetína

Klára Vomastková z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity, která zpracovala pro Agenturu pro sociální začleňování studii o vystěhování Romů ze Vsetína, upřesňuje, že Jiří Čunek o tomto postupu mluvil jako o koncepčním řešení „romské problematiky“ a především řešení problému bydlení zadlužených a „nepřizpůsobivých“ osob, s nimiž má město Vsetín mnohaletou zkušenost.

Zdůrazňoval, že všechny rodiny dlužily za nájem v městských bytech vysoké sumy a rozhodnutím soudu byly vystěhovány. „Byty přivedly do neobyvatelného stavu a celý dům o 64 bytech musel být zbořen,“ uvedl již dříve Jiří Čunek.

GALERIE: Bourání pavlačového domu u vsetínské polikliniky (rok 2006):

„Na počátku ledna 2007 významně vstoupil do vsetínské kauzy veřejný ochránce práv, který z vlastní iniciativy provedl šetření ve věci vystěhování romských obyvatel z pavlačového domu,“ připomíná ve své studii Klára Vomastková.

Otakar Motejl počínání městského úřadu a jeho představitelů kritizoval. „Šetření v případu vystěhování romských obyvatel z pavlačového domu ve Vsetíně byla uzavřena s konstatováním pochybení městského úřadu,“ vyjádřil se v červnu 2007 pro Deník ombudsman Motejl.

Marián Tulej tvrdí, že Romové se na Poschlé naučili plnit si své povinnosti. O úklid domů i okolí se podle něj umí postarat.
Poschlá stojí 10 let, Romové chtějí do města

V první řadě podle něj postupoval chybně vsetínský stavební úřad. Z ombudsmanova šetření vyplynulo, že radnice po dobu delší než deset let neplnila povinnosti stanovené stavebním zákonem a neudržovala objekt v dobrém stavu.

Soudní pře se vlekla roky

Vystěhováním občanů ze Vsetína byla podle tehdejší zprávy Otakara Motejla porušena základní práva na respektování rodinného a soukromého života. Romové tvrdili, že je vedení města vystěhovalo násilím a způsobilo jim tím psychickou újmu.

Čtyři romské rodiny čítající dohromady pět desítek lidí později podaly na město žalobu. Náhradou za údajné příkoří požadovaly odškodné více než pět milionů korun či veřejnou omluvu v tisku.

Odškodné chtěli i Romové, kteří v době vystěhování nežili

V roce 2021 rozhodl Vrchní soud v Olomouci o tom, že vsetínská radnice se musí části z nich omluvit a nařídil také finanční kompenzaci. Někdejší obyvatelé pavlačového domu dostali náhradu za újmu 302 tisíc korun, ze kterých byly ale odečteny pohledávky vůči městu ve výši 130 tisíc korun. A omluvu od Čunkova Vsetína vysoudilo celkem 25 lidí.

O peněžitou náhradu žádali město také Romové, kteří nebyli v době vystěhování ještě ani na světě. „Nepřísluší jim nárok na nemajetkovou újmu,“ řekl tehdy mluvčí Vrchního soudu v Olomouci Stanislav Cik.

Na podzim 2021 uplyne patnáct let od vystěhování Romů z centra Vsetína. Na podzim 2021 uplyne patnáct let od vystěhování Romů z centra Vsetína. Takto vypadá dnes (27.4.2021) lokalita Poschlá, kam se tehdy rodiny přestěhovaly.
Vsetínští Romové chtěli po městu miliony odškodné. Dostanou 172 tisíc

Jak se dívá na řešení tehdejší situace Jiří Čunek s odstupem sedmnácti let?

„Tento krok hodnotím jako dobrý, zejména pro Romy samotné. Neskončili totiž na ulici, město jim zajistilo bydlení. Kdybych věděl, co bude následovat, tak bych alespoň polovinu z těchto neplatičů na ulici nechal, aby justice a některé neziskové organizace, které nás soudily, viděly, že jejich řešení je vůči těm lidem kruté.“

„Vystěhování lze označit za rychlé řešení, které ale problém nevyřešilo, ale jej pouze odsunulo jinam,“ zhodnotila postup Jiřího Čunka už v roce 2007 Kateřina Valachová z kanceláře veřejného ochránce práv.