Jindy vodácky nepříliš zajímavý tok získává vždy jednou do roka na atraktivitě díky nadlepšení průtoku vody v korytě odpouštěním přehrady Bystřička, ze které potok vytéká. Vodácký víkend na Bystřičce, jak se akce jmenuje, byl letos omezený jen na sobotu.

Raději si tu kameru pořádně přivaž!

Premiérová jízda na raftu se díky skvělé posádce a dobrému kormidelníkovi proměnila ve velmi příjemný zážitek

Postávám na parkovišti pod hrází přehrady na Bystřičce. Je sobota dopoledne a já pozoruji muže a ženy navlečené v přiléhavých neoprenech. Je mi jasné, že můj „vodácký" oděv sestávající z trička a kraťasů má ve srovnání s nimi značné rezervy. Holt to bude muset stačit.

Stejně jako moje nevelké vodácké zkušenosti ze sjíždění několika převážně klidných českých řek. „Pojedete s tímto raftem," ukazuje mi Karel Hurta z organizačního týmu tradičního Vodáckého víkendu na Bystřičce.

Ve žluté lodi nás pojede šest. Štěpánka a Laďa Daňkovi z Valašské Polanky a jejich synové Jirka a Martin jsou zatím vodou nepolíbení. Náš kormidelník a instruktor Tomáš v tom ale nevidí problém. Věříme mu.

Můj dnešní úkol je jasný zachytit zhruba půlhodinovou cestu po vodě na kameru. Z toho důvodu si ani neberu do lodi pádlo. Povezu se jako porcelán. „Raději si tu kameru uvaž. Když už ji máš utopit, alespoň ji neztratíš," vtipkuje s úsměvem dobře naladěný kormidelník.

Fasujeme vesty a přilby. Společnými silami pak přiblížíme raft na břeh říčky Bystřičky. Jindy vodácky nepříliš zajímavý tok získává vždy jednou do roka na atraktivitě díky nadlepšení průtoku vody odpouštěním přehrady, ze které vytéká. V mých očích už má nyní parametry divoké vody.

Náš kormidelník uděluje instrukce týkající se práce s pádlem. O pár kroků dál se právě ve vývařišti pod úvodním splavem převrací pálava se dvěmi vodáky. „Tak tohle je přesně to, co my dělat nebudeme," využívá pohotově příkladu náš kormidelník. Jestli se mu daří naši posádku uklidnit, si nejsem jistý.

Nasednutí do raftu a uchycení nohou ve třmenech jsme zvládli bez ztráty kytičky. Blíží se ale první větší jez, který „mou" posádku prověří. „Chci vidět pořádný záklon," snaží se překřičet bouřící vodu kormidelník.

Raft se zabodává do pěny pod splavem a loď včetně celé osádky křtí první mokrá sprcha. „Všichni dopředu," velí kormidelník a soustředěná práce čtyř pádel nás vytahuje z dosahu zpětného proudu.

Ještě dva tři podobné jezy a z rodiny Daňkových se stávají slušní vodáci. Jízdu si začínají užívat. Nejvíce asi nejmladší Jirka. „Zabereme hej hou!" povzbuzuje čas od času osádku úryvkem ze známé rockové písně náš lodivod. Po úvodní nervozitě není ani památky. Občas se nevyhneme nízkorostoucím vrbám, ale to je jen drobnost. Už jsem si jistý, že četným zvědavcům na břehu radost neuděláme. Dnes se nevyklopíme.