Viníkem ale není jen sucho samotné. Podle rybářů má na dramatickém úbytku vody v krajině velký podíl také nešetrná regulace řek i potoků v minulosti. „Na všech tocích a hlavně na Bečvě se zrušily veškeré splávky. Začaly se dělat balvanité skluzy, které jen uspíší odtok vody z krajiny. Žádnou nezadrží," posteskl si hospodář vsetínské organizace Českého rybářského svazu Roman Veselý. Následkem uvedeného jsou podle Veselého zničené veškeré přirozené biotopy pro ryby.

Regulace toků od povodní 97

S masivní regulací řeky Bečvy i přítoků se začalo po ničivých povodních v roce 1997. „Všichni měli panickou hrůzu z velké vody. Začalo se tedy budovat tak, aby se voda co nejvíce a co nejrychleji odvedla pryč. Ani ochránci přírody tehdy nebyli proti," připomněl Veselý.

Rybáři přitom poukazovali na to, že například balvanité skluzy jsou špatné. Že je naopak potřeba zachovat splávky, pod kterými se tvoří tůně, jež si uchovávají vodu i v době sucha. Až do nedávné doby se však podle Veselého nedělo nic. „Nyní máme začátek dubna a stav vody je takový, jaký bývá v červnu. Pokud se naplní prognózy, přijde červenec a potoky budou úplně suché," předpověděl hospodář.

Rybáři se snaží o nápravu alespoň prostřednictvím účasti ve správních řízeních při úpravách toků. „Zamítáme stavby veškerých balvanitých skluzů a naopak požadujeme, aby se znovu budovaly splávky způsobem, jako tomu bylo dříve. Lidé nebyli hloupí a věděli, jak si vodu udržet i v době sucha," řekl Roman Veselý.

Rybáři a ekologové na stejné vlně

Ke stejné myšlence se hlásí také ekologové. V době, kdy se mluví o stavbě přehrady Skalička nedaleko Teplic nad Bečvou, jež má chránit desítky tisíc lidí před stoletou vodou. Místo vodního díla za miliardy doporučují právě zadržet vodu už na Vsetínsku v krajině. „Devatenáct let po povodních jsme začali řešit problém, a to ještě z obráceného konce. Vodu necháme utéct a pak ji budeme chytat," reagoval ekolog Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí. Řešením je podle něj mimo jiné tvorba remízků, mezí a likvidace meliorací tak, aby voda zůstávala v celém povodí Bečvy. „Vsakovala by do země, odsud by se čerpala a krajina by nebyla tak vyschlá," upozornil Orálek.

Vodohospodáři si stojí za svým

Podle Petra Chmelaře z útvaru vnějších vztahů a marketingu Povodí Moravy ale není záměr zadržení vody v regionu Valašska a v povodí Bečvy vhodný. „Kapacita krajiny nedostačuje při povodních větších, než je asi pětiletá voda. V takovém případě musí nastoupit vodní dílo," vysvětlil.

Dalším faktorem, který podporuje převládající sucho, je dlouhodobý deficit srážek. Například ve Vsetíně spadlo za celý loňský rok jen 509 milimetrů srážek, což nejsou ani dvě třetiny obvyklého úhrnu. „Žádný jiný rok ve dvacátém nebo jedenadvacátém století tady nebyl tak suchý," upozornil Pavel Svozil ze vsetínské hvězdárny, kde se meteorologická měření a pozorování provádějí již od roku 1957. Rekordní byl i loňský počet 34 tropických dnů.

Teplé a suché počasí gradovalo také v zimě. Zejména v prosinci. „Při nadprůměrných teplotách nejenže vůbec nesněžilo, ale i velmi málo pršelo," uvedl Svozil. Prosincový srážkový úhrn pouhých 12,9 milimetru představoval jen 21 procent normálu. Ani úvod letošního roku prozatím veliké zlepšení nepřinesl. „Sucho už sice není tak hrozné, ale srážkový deficit stále zůstává," řekl Pavel Svozil.

Déšť marně vyhlížejí i pěstitelé, i když úroda podle nich prozatím v ohrožení není. „Na Vsetínsku už minimálně deset dní nekáplo. Máme tady počasí jak někde na jižní Moravě," poznamenal zkušený pěstitel Jiří Martiš ze Vsetína.

Podle něj už ale přesto velmi rychle nakvetly broskve a meruňky. „Z hlediska ovoce se tedy zatím nic neděje. Nynější sucho přečká. Nicméně deficit tady je. Spodní vody se za zimu nedoplnily, takže kdyby se opakovalo loňské léto, kdo ví, jak by to dopadlo," nechtěl ani předpovídat Jiří Martiš.