Hypoteční úvěry jsou v současnosti jednou z nejsledovanějších oblastí finančního trhu. A to jak z hlediska občanů, tak z hlediska bank.

Lidé, kteří uvažují o této cestě k vyřešení bytové situace, si kladou v první řadě otázku, zda a dokdy vůbec se udrží současné výhodné úrokové sazby, pohybující se stále ještě kolem dvou procent ročně.

Banky si zase nejsou jisté dopady nového zákona o spotřebitelských úvěrech, jehož prostřednictvím zákonodárce finančním institucím ztížil dosavadní praxi, která znevýhodňovala spotřebitele. Zákon zatím platí jen dva měsíce, od prosince 2016, proto je nejistota finančníků pochopitelná. Vícero otázek je zatím otevřených, přičemž odpovědi na ně přinese až praxe. Řeč je především o možnosti splácet hypotéku i předčasně, čímž se význam fixace dost snižuje.

SILNĚJŠÍ POZICE OBČANA

Jde však také o přísnější posuzování žadatele, zda dokáže úvěr splácet. Bude-li banka benevolentní a hlad po zisku upřednostní, hrozí jí až dvacetimilionový trest, když se občan přece jen změní v dlužníka.

Ale žadatelům jistě pomůže i jednotný nabídkový formulář, jehož podmínky musí banka držet nejméně čtrnáct dnů. Ten, kdo si hypotéku už někdy v minulosti bral a má tedy zkušenosti z vyjednávání s protřelými zprostředkovateli a ostřílenými bankovními referenty, jistě ví, proč byla tato povinnost zavedena.

Jiným důvodem pozornosti věnované nyní hypotékám je pak snaha České národní banky směrující k větší bezpečnosti finančního trhu. Od prvního dubna 2017 bude povoleno poskytovat hypotéky jen do výše 90 procent ceny nemovitosti, což má dále omezit spekulativní praktiky zájemců.

Nový zákon o spotřebitelském úvěru přináší i další cennou novinku, podle které mohou příjemci hypotéky nacházející se v těžké životní situaci splatit závazek zdarma. Za takovou se považuje invalidita a dlouhodobá nemoc, resp. úmrtí.

Mnozí čtenáři se ptají, zda zákon pamatuje i na rozvod. Odpověď zní ne, rozvod v něm uveden není, nicméně i taková životní situace si vyžaduje specifický přístup.

Předně, není to problém okrajový, neboť v České republice se rozvádí skoro polovina manželství, většinou už do pěti let trvání svazku. Jednou z doprovodných nepříjemností jsou pak finanční komplikace s vypořádáním majetku.

Snad největším problémem bývá v této souvislosti společná hypotéka, podepsaná původně v lásce a shodě na dvacet či více let.

hypotéky v kostceZdroj: Deník

KDYŽ LÁSKA POMINE

„V zásadě existují tři možnosti řešení," říká k tomu Vojtěch Batěk ze Sberbank. Tou první je, že společnou hypotéku si bývalí manželé ponechají a závazek budou dál splácet společně. Každému pak připadne polovina nemovitosti, kterou lze například pronajmout nebo nechat dětem. Toto řešení je mnohdy nejlepší, ale většina párů si jej nemůže dovolit z finančních důvodů.

Druhým řešením je, že jeden z rozvádějícího se páru si hypotéku a nemovitost ponechá a druhého vyplatí. „Pro tuto variantu je však důležité mít dostatek peněz. Případně si lze zvýšit hypotéku u stávající banky, aby bylo možné bývalého partnera vyplatit. Banka v tomto případě posuzuje, zda je zákazník dostatečně bonitní i po změně poměrů a zda má dost zdrojů na splácení. V případě nedostatečného příjmu je možné přibrat nového spoludlužníka, kterým bývají obvykle rodiče či nový partner," uvádí dále Vojtěch Batěk, specialista Sberbank.

Třetí možností je prodej nemovitosti. V takovém případě je možné splatit hypotéku z výnosu, případně kupec získá dům i s hypotékou a stane se novým dlužníkem banky. Většinou už není potřebný opětovný odhad ceny nemovitosti.

NAROVNÁNÍ POMĚRŮ

Lze předpokládat, že vlivem ekonomické situace se postupně narovnají i poměry na finančním trhu. Vklady v bankách pak budou opět řádně úročeny a úvěry budou o něco dražší.

Časy, kdy byl žadatel o hypotéku v jednání s bankami v postavení trpaslíka, se však snad už nevrátí.