Paní Češková stále velmi ráda sleduje televizi nebo pročítá své oblíbené knihy. Především pak detektivky. „Ale mám ráda také harlekýnky," říká a jednu právě rozečtenou při těch slovech odkládá na židli vedle pohovky.
Vlastimila Češková se narodila 2. března 1905 v Mikulůvce, kde také vyrůstala. „Jsem rodačka z Valašska," říká hrdě nejstarší Češka. Pochází z učitelské rodiny, její otec zakládal školu v Mikulůvce. Sama k rodinné tradici také přispěla. Učila na prvním stupni ve Valašském Meziříčí, v Hošťálkové i v Růžďce. „Jak nám ale ořezali republiku, přestala jsem učit a pracovala námezdně ve mlýně," vzpomíná stodevítiletá žena.
Lituje toho, že Češkův mlýn už nefunguje. Zavřeli jej vloni v létě. „Bylo to tady veselejší, dokud ten mlýn hučel," pokyvuje hlavou Vlastimila Češková. V těchto dnech se však nenudí. Společnost jí dělají gratulanti. Bývalí žáci, rodina i krajský hejtman či starostové. Paní Češková už se těší, až oficiality skončí a bude moci vyrazit na oblíbenou procházku. „Pořád ještě chodím, ale musím mít čagan," usmívá se stará dáma.
