O vyvěšení tibetské vlajky jako připomínky krvavě potlačeného povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu v roce 1959 žádá každoročně město Rožnov spolek Lungta.

„Vyjádřili bychom tím pochopení pro protest proti potlačování práv a svobod národů a menšin. S odkazem na naši vlastní historickou zkušenost, která zahrnuje poměrně dlouhá období různých nesvobod,“ vysvětlila místostarostka Rožnova Kristýna Kosová (Zdravý Rožnov).

Zároveň navrhla, aby zastupitelé odsouhlasili vyvěšení vlajky Tibetu rovnou na tři roky dopředu. Tedy po zbytek funkčního období nynějšího vedení města a zastupitelstva.

U některých zastupitelů ale její návrh včetně tříletého období narazil.

„Co když Tibet třeba už letos v létě získá samostatnost a my budeme muset naše rozhodnutí revokovat?“ ptal se ve zřejmé nadsázce například Miroslav Kokinopulos (Nezávislí Rožnováci). Už vážněji dodal, že není zastáncem těchto symbolických gest.

„Přijde mi to malinko pokrytecké. Při představě, že jsem tibetský rolník, který pracuje na poli a někdo v Evropě si kamkoliv pověsí vlajku… vůbec v ničem mi to nepomůže. Vlajkou se vůbec nic nezmění,“ zdůraznil zastupitel.

JSME PROTI ČÍNĚ, ALE NAKUPUJEME OD NÍ

Za farizejství označil vyvěšování tibetské vlajky Jaromír Koryčanský (KDU-ČSL). Ilustroval to na skutečnosti, že rožnovská radnice nedávno pořídila do zasedací místnosti nové hlasovací zařízení.

„A kdo je výrobcem? Čína. Tak proč nekupujeme hlasovací zařízení od firmy, která sídlí v nějakém evropském nebo jiném demokratickém státě. Ne v Číně, proti které de facto hlasujeme. To je to farizejství,“ zlobil se Koryčanský.

Od přijetí návrhu zrazoval také Radúz Mácha (Nezávislí a Soukromníci).

„Vyvěšení tibetské vlajky je politické gesto, které nepatří na jednání měst a obcí. Je to záležitost, která má závažné dopady na mezinárodní vztahy. Nechme tuto otázku na oficiální zahraniční politice tohoto státu a neřešme ji na úrovni zastupitelstva města,“ radil Mácha.

Naopak pro vyvěšení vlajky Tibetu se vyslovil Petr Kopecký (Zdravý Rožnov). Podle něj jsou taková symbolická gesta důležitá.

„Mohl bych odkázat na československý disent a lidi, kteří seděli v kriminále a jimž se dostalo podpory v zahraničí, která pro ně byla velmi významná,“ připomněl Kopecký. Vzpomněl také podporu některých zahraničních zemí naší republice v roce 1968 za sovětské okupace.

KDYŽ TIBET, TAK TAKÉ KRYM

Rovněž pro vyvěšení Tibetské vlajky na budovu radnice byl Daniel Drápala (KDU-ČSL). Ten chtěl navíc gesto ještě prohloubit.

„Uvědomme si, že Tibet je daleko, ale Evropa je blízko,“ řekl zastupitel a navrhl, aby společně s tibetskou vlála na městském úřadě také vlajka ukrajinského Krymu. Zjevně jako připomínka anexe krymského poloostrova Ruskou federací v roce 2014.

Jeho návrh ale podporu nezískal. Stejně tak původní návrh rožnovské místostarostky Kosové při hlasování neprošel. Pro vyvěšení Tibetské vlajky na budovu úřadu v následujících třech letech zvedlo ruku deset zastupitelů. Potřeba bylo alespoň jedenácti hlasů.

Vlajka pro Tibet
Tibetská vlajka se vyvěšuje každý rok 10. března v den výroční povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu. Při povstání v roce 1959 zemřelo více než 80 tisíc Tibeťanů, statisíce Tibeťanů zemřely v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru. Počet tibetských uprchlíků v exilu dosáhl zhruba 140 tisíc. Cílem kampaně je poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996, kdy tibetskou vlajku vyvěsila první čtyři města. V loňském roce se k akci připojilo 817 obcí, měst, městských částí nebo krajů. Letos je prozatím přihlášených téměř 400 radnic.
Zdroj: Spolek Lungta