Není však na školu přijat a odchází do Prostějova absolvovat učební obor fotograf (1955). Zde pod vedením uznávaných mistrů Ševčíka a Vařeky proniká do tajů fotografického řemesla a zažívá magické kouzlo přeměny latentního obrazu při vyvolávání filmu v temné komoře.

Po vyučení nastupuje do Fotografie Vsetín (bývalého fotoatelieru Chudoba) jako portrétní fotograf. Pod vlivem otce se však vydává na dráhu fotografa krajináře, spolupracuje s nakladatelstvím pohlednic Orbis Praha (později Panorama), Pressfoto Praha a na Slovensku s redakcemi Obzor a Pravda, kde Bittnerovi tisknou nejen pohlednice, ale i kalendáře. Věnuje se také architektuře měst, reportážím, sportovním akcím a fotografováním významných osobností. Jeho snímky byly otiskovány v denním tisku a časopisech - Rudé právo, Květy, Nové Valašsko, Krásy Slovenska, Stráž lidu Olomouc a jinde.
Od roku 1965 do r. 1983 (s přerušením) je zaměstnán u ČSLA jako fotodokumentátor. Jeho poslední fotografickou „štací" se stává Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci (do r. 1991). Zde ve funkci „muzejního" fotografa dokumentuje sbírky, publikuje v odborných muzejních časopisech ale také v monografiích „Litovel v proměnách staletí" (1987), „Přemyslovský palác" (1988), a v knize M. Stibora „Sto let fotografie Nového Hrozenkova" (1993). Používá fotopřístroje Mentor Compur reflex pro černobílé snímky, Moskvu 6x9 pro barevné foto a pro úzký film kameru AK-16.

Vladimír se na rozdíl od svého otce dočkal éry digitální fotoaparátů. V tu dobu se ale již aktivně fotografováním pohlednic nezabývá. Žije v Hranicích na Moravě. Fotografuje pro regionální noviny Hranický deník a také zde v Galerii zámku uspořádal v roce 2006 výstavu (Hranice v barvách před 30ti lety), kde ukázal mj. pohlednice a fotografie Valašska, ale i snímky významných osobností, které navštívily jeho město. V témže roce se na horské chatě Spartak Javorníky uskutečnila první výstava fotopohlednic s názvem „Nejskromnější umění".

Podaří se mu ještě oživit a realizovat myšlenku jeho otce Františka - vydat knižně zajímavosti a pamětihodnosti Valašska z jeho rozsáhlého archivu?

Autor: Milan Ošťádal, fotograf, Muzeum regionu Valašsko