Když byla na levandulovém festivalu, vůně rostliny ji uchvátila. Řekla si, že ji musí přinést i na Valašsko. Široko daleko zde není nic podobného. „Nejbližší farma je ve Strání, což je zhruba 70 kilometrů,“ říká Kozlovská.
A tak začala před třemi lety zkoušet, kterému druhu levandule se bude ve valašských kopcích dařit nejlépe. „Současné tropy jsou pro levanduli výhra. Aspoň někdo z nich má radost,“ říká majitelka farmy a učitelka biologie z Vyšší odborné pedagogické a sociální školy v Kroměříži.
Na políčkách má vysetou Levanduli lékařkou v různých odrůdách (například Melissa liliac) a také Levanduli prostřední v kultivaru Groso. Ke všem si na farmě pěstují sazenice.
play_fill
Majitelka vám po příchodu hned nabídne vlastní limonádu. Jak jinak než levandulovou, ve stylových kelímcích s potiskem drobných kvítků. Můžete si jen tak posedět na dece mezi voňavou nádherou a na to, kvůli čemu zde lidé hlavně jezdí, tedy na samosběr, vás vybaví nůžkami a vysvětlí vám vše potřebné.
Během naší návštěvy na statek přicházely především zájemkyně. Paní Kozlovská se věnovala každému, popsala mu jednotlivé druhy rostoucích bylinek, co všechno je z nich možné využít i jak je správně pěstovat. Sama vyrábí levandulový sirup, věnce, nově zkouší destilovat olej, suší levanduli do nahřívacích nebo relaxačních polštářů.
Levandulová farma Jany Kozlovské ve Vsetíně:
Kilo levandule si můžete nasbírat za 200 korun. „Kilo je ale obrovské množství,“ upozorňuje majitelka. Nejvíce si na jeden samosběr odvezli zákazníci z farmy dva kilogramy levandule.
Při propagaci malé farmy se projevila síla sociálních sítí. Našly si ji zde i kamarádky z Kopřivnice. „Levandule na nás vykoukla na Facebooku, tak jsme se přijely podívat. Nikde v okolí nic podobného není. Jen ta cesta nás trošku potrápila,“ smály se dámy.
Je pravda, že majitelce neustále zvonil telefon a návštěvníci se doptávali na správnou odbočku. „Ano, ceduli se směrovkou u mostu v Července beru jako velký nápad na zlepšení,“ přiznává Kozlovská.
Zájem ji překvapil
Nejvíc se bála, jestli budou lidé o samosběr stát a jestli se jim farma bude líbit. Obavy se ukázaly jako plané. „Každý, kdo k nám přijede, je z místa nadšený, a to mě v práci motivuje. Chtěla bych tak příští rok například rozšířit políčko.“
Se statkem po prarodičích v lesích na okraji Vsetína má ostatně velké plány. „Statek se momentálně neobývá, ale do budoucna se to doufám změní, jsou vedle něj dvě stodoly i stará sušárna na ovoce, kde sušíme bylinky. A hlavně je to v krásném klidném místě, má to tady velký potenciál,“ zasní se Kozlovská.
